Nova rodina

Na dnesek jsme s Younesem byli domluveni az na 11 hodinu. Ale vazne jsem netouzila doma pobyvat s rodinou, tak jsem po snidani vyrazila na obhlidku mesta. Zagora se v podstate sklada z jedne dlouhe hlavni tridy a okolnich prilehlych ulicek. Rozhodla jsem se pouze pro hlavni tridu, kde je velke mnozstvi obchudku pro turisty. Netrvalo dlouho a uz jsem byla v prvnim kramku. Jakmile jsem se zminila, ze jsem tady ucim dobrovolne mistni deti anglictinu, mela jsem pozvani na caj. A tim, ze jsem temer mistni, tak se mi nesnazili vnutit ani zadne zbozi.

Po chvili do kramku prisla holandska rodina a kupovali si saly. Mistni obchodnik jim nabidl vylet na velbloudech do oazy. Vylet ma trvat jednu hodinu a ma to byt zapad slunce. Celkem me to zajimalo, tak jsem se hned zeptala. Byla jsem mile prekvapena, jak super cenu mi nabidli. Pouze 50 dirhamu. Coz je naprosto uzasne. Tak jsme se domluvili, ze az budu mit cas, tak se stavim.

Pak uz jsem musela pokracovat. Protoze jsem mela hlad, tak jsem se chtela jeste stavit na trhu pro neco na zub. Cestou me vsak chytli dalsi obchodnici. Opet mi nechteli nic vnutit. Potrebovali napsat pouze pohled ve francouzstine. Nakonec jsem se uvolila a rychle jsem jim ho napsala. Okamzite me pozvali na caj a do rodiny, ale uz vazne nebyl cas.

Trh byl obrovky se vsim moznym. Stale me vsak nekdo otravoval. Naprosto desny. Nakonec jsem si koupila par bananu a spechala pryc. Younes mel trochu zpozdeni. Ukazal mi tridu, kde budu ucit. Dorazil i Samir. Spolecne jsme sli do kavarny. Chteli jeste neco resit. Vypadlo z nich, ze bych mela zmenit rodinu. Byla jsem vazne stastna a okamzite jsem souhlasila. Domluvili jsme se, ze si vecer pro mne prijede muj novy host brother. Pak jsem jela se Samirem k nemu domu (do druheho domu, kde bydli jen on). Koukali jsme se na televizi a pak me hodil na obed k rodine. Obed jako vcera.

Po obede jsem si radostne zacala balit veci. Vazne se mi ulevilo, ze muzu vypadnout. Pak jsem sla opet do mesta. Vyridit jeste nejake nezbytne veci. Netrpelive jsem cekala na vecer. Nakonec si me vyzvedl Samir a jeli jsme opet do skoly. Tam jsme se sesli opet s Younesem a Mhoummadem (host brother). Dokonce ma i auto. Nasedli jsme a jeli pro moje veci. Louceni se Samirovou rodinou bylo velmi strucne a kratke. Styskat se mi vazne nebude!!!!

U Mhoummada mam dokonce vlastni pokoj. Bydli v dome pouze se svoji mladsi sestrou a rodici. Idealni pocet. Pred veceri me vzal autem na mensi prohlidku mesta. Cestou mi nabidl, ze kdykoliv budu potrebovat auto, mam ho k dispozici. Je vazne moc mily. K veceri jsem mela kure a zeleninu. Zas jednou neco vazne dobreho. Po veceri jsme se sli jeste projit a pak koukali na televizi. Jsem rada, ze jsem u nej...

Schuzka s panem reditelem

Na 10 hodin jsem byla domluvena s Younesem, ze se sejdeme ve skole, kde mam ucit anglictinu. Cekal tam na me i reditel skoly. Jeho anglictina nic moc, ale lamane mi rekl, ze chce procvicovat a zlepsovat se. Pak vykladal neco dal, ale bylo to spatne, tak jsem ho proste opravila. Moc nadseny asi nebyl.

Jako pomstu me soupnul do kuchyne. Mela jsem jit skrabat mrkev. Tak nastvana jsem uz dloho nebyla. Rozpalilo me to do bela. Kdyz ten kokot odesel, tak se pro me stavil Fadal a ja to zabalila. Skrabat mrkev muzu i v Cechach a nemusim za to nikomu platit... Pak jsem se trochu prosla a sla na obed. Behem celeho dne se stale resilo moje pyzamo. Odpoledne si me vyzvedl Samari a udelali jsme si maly vylet. Ukazal mi trochu mesto a vzal me ke sve kamaradce, co prodava v malem obchudku. Jako darek jsem dostala berbersky nahrdelnik. Pekny vylet.

Doma k jidlo bylo opet to same. Mam pocit, ze tahle rodina ji nonstop stejne. Obed i vecere kazdy den stejny. Kdyz jsem sla spat, musela jsem si pres pyzamo prehodit sukni. Konzervy jedny!!!

Nova rodina

Zase jsem se jednou poradne vyspala. Uz jsem to nutne potreboval. Dostala jsem take poradnou snidani. Idealni zacatek dne. Po snidani jsem sla s Fadalovou matinkou do kuchyne. Prohledla jsem si jejich dum a zahradu. Jeho mladsi bratr Mhamid byl trochu stydlivy, ale jinak s nim byla sranda.

Pri priprave obeda jsem trochu pomahala. To byla celkem osudova chyba. Obcas je lepsi nevedet, jak a z ceho se co pripravuje... Potom prijel Younes a domluvili jsme se co a jak dal. Za hodinu si me vyzvedl muj novy hostbrother Samari. Prijel na mopedu, takze jsem si vzala jen maly batuzek. Pro krosnu mi pry dojede pozdeji.

Jeho rodina bydli v komplexu zakladni skoly. Jeho tatinek je totiz pan reditel. Kdyz jsem poprve videla jeho rodinu, malem to se mnou svihlo. Neco tak pocetneho se hned tak nevidi. Zapamatovat si jmena bylo celkem nemozne a spocitat je se mi taky nepovedlo. Odhadem jich je asi 17... Na vlastni pokoj a trochu soukromi muzu taky zapomenout. Jedina pozitivni vec byla koupelna. Opet evropska toaleta. Hura...

K obedu jsme meli neco tradicniho. Celkem to slo. Jenom ta hnusna placka je tu jeste hnusnejsi... Po obede Samari odesel a ja zustala s rodinou. Vetsinu casu jsme koukali na televizi. Nebo oni na mne. Komunikace bylo ponekud slozita.

Vecer Samari konecne privezl moji krosnu. Na noc vsak odchazel pryc a zanechal me s rodinou. Uvnitr domu bylo strasne vedro. To vazne na spani neslo, takze jsem spala jako vetsina rodiny na verande. Ono je to stejne jedno, kde bych spala. Postel bych nemela ani uvnitr. Pro me bylo vyhrazeno pouze male misto na podlaze...

Znacnou zabavu rodine zpusobilo moje pyzamo. Spim tady totiz v trenyrkach a tricku. Stredem pozornosti byly moje kratke trenyrky. To bylo pro ne neco nepredstavitelneho. A to nastesti nevideli ty obrazky co mam na trenyrkach... To by je asi dorazilo uplne :-))

Snazili se mi vnutit jejich pyzamo, ale to se jim nepodarilo. Zbytek noci byl uz jinak klidny.

Dades Gorge

Rano jsme si celkem privstali. Chytit taxik do Boulmane bylo celkem v pohode. Horsi to bylo potom... V Boulmane jsme si pockali hodinu. Ale stalo to za to. Cesta byla nadherna. Trvalo okolo hodiny, ale bylo to jako vyhlidkova projizdka. Celou cestu jsem z auta fotila.

Nadherne udoli, skaly, reka, stare stavby... Stale bylo na co se koukat. Kdyz jsme dorazili do Gorge, byla jsem celkem prekvapena. Vedela jsem, ze to bude sice jenom prusmyk, ale podle fotek v pruvodci tam mela jeste byt nadherna kasba. Byl tam jenom hotel a moc podobne si to taky nebylo, ale to nevadi. Ta cesta stala za to. Zpet jsem se prosli asi tak 9 kilometru pesky. Byla to pekna tura. V malem hotylku jsme si dali caj a pak se nam podarilo opet stopnout taxi.

Po obede jsem se rozloucila s rodinou a vyrazila na sraz s Fadalem. Prijel se take podivat na festival a slibil, ze me do Zagory hodi autem. Spolu se mnou cestovali jeste 4 jeho kamaradi. Na male obcersteveni jsme se stavili v Ouarzazate. Na veceri jsme zastavili v Agdz. Pak uz se jelo rovnou k Fadalovi. Dnesni noc jsem mela stravit s jeho rodinou. Dala jsem si sprchu a sla spat.

Cely vylet byl super, protoze me vubec nic nestal. Taxik za mne platil Jabari a cestu do Zagory vcetne jidla a piti zase kluci. To jsem mela kliku, coz...

Festival ruzi

Rano jsem vstala kolem 8. Po snidani me oblekli do tradicniho obleceni Amazirghu (berber) a Jabari mi sel ukazat pole ruzi. Bylo to plne udoli malych policek se vsim moznym a do toho byly vsude ruzove ruze. Naprosta nadhera. Ukazal mi i svoje pole. Nadherna prochazka. Celkem bych tam vydrzela dlouho.

Sla jsem se domu prevleknout a sli jsme na festival. Mela tam byt totiz v 11 hodin prehlidka. Lidi bylo vsude plno. Prehlidka teda nic moc... A navic bylo udesne vedro. Celkem brzo jsme sli na obed. Po obede jsem byla tak znicena, ze jsem sla spat. Kdyz jsem se probrala, sli jsme zpet na festival. Od 7 mela byt serie predstaveni. Ale nestalo to za nic, tak jsme se vratili.

Na dalsi den jsme naplanovali vylet do Dades Gorge. Po veceri jsme sly jeste na mensi prochazku, ale vsude byla tma jak v pytly. Z celeho vyletu je nejlepsi Jabariho rodina.

Vedro na umreni

Do Zagory jsme dorazili kolem 10 hodinu. Uz cestou bylo poradne vedro, ale na miste to byl masakr. U autobusu me cekal Omar. Younese jsem potkala az pozdeji. S Omarem jsem jela za dalsim clenem CSM Fadalem. U toho jsem si nechala veci a vyrazila s Omarem ven. Trochu me provedl Zagorou a pozval na obed. Nemela jsem ale moc casu. Na vikend jsem totiz planovala navstevu mestecka Kella M'Gouna, kde ma byt festival.

Rozloucila jsem se s Omarem a vyrazila na stop. Prvni auto me hodilo na konec Zagory, aby se mi stopovalo lip. Samo tam taky koncilo. Pak jsem stopla majitele kempu. Ten me taky nehodil moc daleko. Aut jezdilo malo, protoze byl cas obeda. Tak jsem se pekne prosla. Cestou jsem potkavala spoustu deti, ktere jely na kole ze skoly. Opet jsem byla super atrakce. Nastesti se mi povedlo stopnout dodavku se dvema chlapama. Moc hovorny nebyli, ale hodili me do Agdz, coz bylo celkem slusne.

Agdz bylo ale naprosto mrtve. Hodne dlouho jsem tam cekala. Stesti se na me ale usmalo a ja stopla rodinu, ktera jela pres Kelu. Meli s sebou malou dceru, takze jsem se cestou nenudila. Dala jsem ji bonbon a jako darek od rodiny jsem za to dostala henu. Super vymena... Dokonce mi koupili i male obcerstveni. Cesta byla naprosto pohodova.

Ubytovani jsem mela opet domluvene pres hospitality club. Chvili nam trvalo, nez jsme se s Jabarim nasli. Mesto bylo totiz naprosto preplnene. Kdyz jsem poprve Jabariho videla, mela jsem poradny sok. Vypadal jak nebezpecny terorista. Celkem jsem se bala, ale nakonec se z neho vyklubal dobry hostitel.

Trochu mi ukazal mesto. Byla uz ale tma, tak jsme sli domu. Bydlel 5 kilometru od centra, takze jsem si vzali taxi. Poznala jsem novy typ taxi. Mistni taxiky bylo totiz pro 9 lidi... Bydlel v typickem domku se svym bratrem, dvema sestrami, manzelem jedne ze sester a matkou. Bylo moc prijemni. Dokonce jsem mela i svoji mistnost...

Velky presun

Rano jsem si celkem prilezela. A pak jsem si sla dat poradnou sprchu. Na snidani jsem pro jistotu ani necekala. Stejne uz mi to leze i usima. Venku jsem si koupila neco poradneho a sla si zarizovat posledni veci. Vratila jsem se tak akorat na obed.

Po obede jsem vyrazila na posledy do mediny. Konecne jsem si koupila novy kredit na mobil, takze muzu opet komunikovat s kamarady. Opet jsem potkala prodavace s varenou kukurici, tak jsem naodolala. Moc casu nezbyvalo, tak jsem se vratila domu. Vsechno bylo pripraveno. Louceni s matkou a starsi sestrou bylo rychle. Odchazely totiz nekam ven. Tesne pred mym odchodem Hicham pro jistotu nekam zdrhnul. Nerek mi ani slovo. Asi me fakt nema rad. Ahmed byl v praci, takze jediny clen rodiny, s kym jsem se loucila byla mladsi sestra Imam. Dokonce mi i zamavala z okna. Dobry uspech.

Od Izzata jsem mela instrukce, ze mam jit na autobus cislo 37 a ted me odveze k busu. Cestou se me chytly 2 male holcicky a za kazdou cenu si me chtely odtahnout domu. Nakonec jsem dorazila na stanoviste busu, ale bus dloho nejel. Zacinalo byt dost pozde, tak mi nezbylo nic jineho, nez si chytnout taxik. Mela jsem to tak akorat. Na autobusaku si me chytnul mistni provudce. Stalo me to sice 10 dirhamu, ale sel se mnou koupit jizdenku a posadil me i do busu. A pomohl mi s bagazi. Takze jsem byla rada. V busu jsme si snedla veceri a frcela si to do pouste.

Posledni den skoly

Rano jsem se do skoly vydala na posledy. Byly jsme tam opet pouze s Carven. Natasa se sice vratila uz ze Zagory, ale byla prilis unavena, tak vyspavala. A Thomas uz je taky v tahu. Zadna skoda. Vyucovani bylo naprosto pohodove. Prisel za nami i Izzat.

Na vecer jsme se domluvili, ze se vsichni sejdem. Tak nejak na rozloucenou. Po skole jsem se vydala domu a zacaly si davat trochu dohromady veci. Pak jsem studovala jeste pruvodce a vymyslela, kam jet na vylet. Na chvili se objevil i Hicham, tam jsem ho nastvala, protoze pospichal a ja chtela na net. Vubec na me pro jistotu ani nepromluvil. To mi bylo stejne jedno. Takze odpoledne jsem stravila na pocitaci.

Kolem pate hodiny se vratil a sli jsme na ten sraz. Bylo to v mistni skole a sesla se tam vetsina clenu CSM. Meli neco jako zasedani. Cele to vsak bylo v arabstine, takze jsme s Carven nerozumely naprosto nicemu. Po skonceni jsme se konecne potkali s Natasou. Ta chudak teda vypadala. Naprosto spalena. Nastesti uz zacala hnednout. Nejak tu poust podcenila...

Sly jsme si na par hodin sednout do mistniho podniku, ale nic extra to nebylo. Trochu jsme pokecali a vydali se k domovu. Nastal cas velkeho louceni. A pak konecne domu. Uz jsem byla celkem unavena.

Jeste jsem si potrebovala dobalit veci. Dneska byla dokonce i vecere... Kdyz jsem si balila, Amed na mne pouze smutne koukal. Celkem me to pobavilo. Asi mu budu chybet ;-)

O hladu

Rano jsem se alespon trochu najedla pri snidani. Jako vzdy jsem vyrazila do skoly, kde uz cekala Carven. Othmane ale nedorazil, tak jsme se sly zeptat Izzata, co se deje. Nikdo totiz nevedel, ze jsme dorazily. Hicham to trochu zoral a zapomnel vsem rict, kdy se vracime. Na odpoledne nas Izzat pozval na navstevu vesnicky, kde se vyrabi mistni keramika.

Po zbytek dopoledne jsme mely volno. Cestou domu jsme potkaly Othmana, tak jsme trochu pokecali. Doma me cekal uzasny obed. Michana vajicka a placka. Za normalnich okolnosti by mi to nevadilo. Jenomze to co ja mam doma jako porci pro sebe, bylo pro 4 lidi. Takze po obede jsem byla stale hladova. Opravdu miluju svoji rodinu. Uz at jsem v Zagore.

V pul ctvrte jsme se sesli s Carven, Izzatem a Othmanem. Vesnicka byla moc pekna. Videli jsme vyrobu mistni keramiky a pak i konecne produkty. Z vesnicky jsme jeli do kancelare CSM, kde jsme u sisi a caje posedeli a pokecali. Dorazil i Hicham a Abdul.

Pak uz jen cesta domu. Cestou me vsak nastesti napadlo koupit si sendvic. Mela jsme hlad. A zaroven to byla ma vecere. Protoze pri cekani na nasi veceri doma jsem usnula. Nesnasim ty jejich pozdni vecere. Jist po desaty je fakt nezdrave... Dalsi den bez jidla. Kdo chcete zhubnout, prijedte do moji rodiny. Ta Vas rozhodne nevykrmi.

Navrat do Rabatu

Rano jsme vstali uz v 7 hodin. Vsechno vypadalo slibne. Taxikem jsme dojeli az k hlavni silnici smer Meknes. Nasnidali se chteli vyrazit. Stesti nam ale nepralo. Mam pocit, ze nejak moc pritahujeme policii. Tentokrat zatkli Hassana. Mysleli si, ze je falesny pruvodce a tak si udelal vylet na policejni stanici. My jsme na nej musely pockat. Trvalo to temer hodinu, ale nakonec dorazil za nami.

Po pul hodine se nam podarilo stopnout dodavku, ktera prevazela datle a jela az do Fesu. Svezli jsme se az pred Azrou. Nejvetsi prekvapeni nastalo po vystoupeni. Ridic chtel zaplatit. Tak jsme se s nim chvili hadali, ale vzhledem k tomu, ze jsme nic nemeli, tak mel smulu. Dalsi auto nas hodilo do Azrou. Udelali jsme si mensi vylet do prirody, rozloucily se s Hassanem a pokracovaly do Rabatu.

Mely jsme opravdu stesti. Stoply jsme nadherneho veterinare. Obe jsme se zamilovaly na prvni pohled. Byl proste uzasny a moc mily. Jmenoval se Hassan. Celou cestu jsme si povidali a umel dokonce i trochu anglicky. Pak jsme se bohuzel museli rozloucit. Hassan pokracoval do centa Meknesu a my do Rabatu.

Stoply jsme dva mlade pary. Ty si myslely, ze chceme na nadrazi :-)) Vubec nam nechtely verit, ze cestujeme stopem. Svezly nas jen kousek. Dalsi ridic, co nas vezl mluvil jenom arabsky, takze nic moc. Cestou nas opet chytla policie, tak me cekalo dlouhe vysvetlovani ve francouzstine. Nakonec nas pustili a mohlo se pokracovat.


V Khemissetu jsme stoply fotbalistu Hichama. Hral za mistni klub, ktery v roce 2006 vyhral dokonce sampionat. Byla s nim sranda. Pak nam dokonce koupil i pivo. Chudak si myslel, ze nas opije. Nejak mu nedoslo, ze jsem z Cech a dva male Heinekeny se mnou nic neudelaji. Snazil se nas zvat na veceri a pak s sobe do bytu, ale byl naprosto neskodny. Vysadil nas v Agdalu (cast Rabatu). Pesky jsme dosly do mediny a pak busem domu.

Kdyz jsem dorazila domu, byla jsem dost hotova a hlavne hladova. Tesila jsem se na veceri, ale to bych toho po me rodine chtela moc. Vecere nebyla a nebo jsem ji zaspala. Takze o hladu...