Rano jsem si celkem prilezela. A pak jsem si sla dat poradnou sprchu. Na snidani jsem pro jistotu ani necekala. Stejne uz mi to leze i usima. Venku jsem si koupila neco poradneho a sla si zarizovat posledni veci. Vratila jsem se tak akorat na obed.
Po obede jsem vyrazila na posledy do mediny. Konecne jsem si koupila novy kredit na mobil, takze muzu opet komunikovat s kamarady. Opet jsem potkala prodavace s varenou kukurici, tak jsem naodolala. Moc casu nezbyvalo, tak jsem se vratila domu. Vsechno bylo pripraveno. Louceni s matkou a starsi sestrou bylo rychle. Odchazely totiz nekam ven. Tesne pred mym odchodem Hicham pro jistotu nekam zdrhnul. Nerek mi ani slovo. Asi me fakt nema rad. Ahmed byl v praci, takze jediny clen rodiny, s kym jsem se loucila byla mladsi sestra Imam. Dokonce mi i zamavala z okna. Dobry uspech.
Od Izzata jsem mela instrukce, ze mam jit na autobus cislo 37 a ted me odveze k busu. Cestou se me chytly 2 male holcicky a za kazdou cenu si me chtely odtahnout domu. Nakonec jsem dorazila na stanoviste busu, ale bus dloho nejel. Zacinalo byt dost pozde, tak mi nezbylo nic jineho, nez si chytnout taxik. Mela jsem to tak akorat. Na autobusaku si me chytnul mistni provudce. Stalo me to sice 10 dirhamu, ale sel se mnou koupit jizdenku a posadil me i do busu. A pomohl mi s bagazi. Takze jsem byla rada. V busu jsme si snedla veceri a frcela si to do pouste.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat