Rano jsem se alespon trochu najedla pri snidani. Jako vzdy jsem vyrazila do skoly, kde uz cekala Carven. Othmane ale nedorazil, tak jsme se sly zeptat Izzata, co se deje. Nikdo totiz nevedel, ze jsme dorazily. Hicham to trochu zoral a zapomnel vsem rict, kdy se vracime. Na odpoledne nas Izzat pozval na navstevu vesnicky, kde se vyrabi mistni keramika.
Po zbytek dopoledne jsme mely volno. Cestou domu jsme potkaly Othmana, tak jsme trochu pokecali. Doma me cekal uzasny obed. Michana vajicka a placka. Za normalnich okolnosti by mi to nevadilo. Jenomze to co ja mam doma jako porci pro sebe, bylo pro 4 lidi. Takze po obede jsem byla stale hladova. Opravdu miluju svoji rodinu. Uz at jsem v Zagore.
V pul ctvrte jsme se sesli s Carven, Izzatem a Othmanem. Vesnicka byla moc pekna. Videli jsme vyrobu mistni keramiky a pak i konecne produkty. Z vesnicky jsme jeli do kancelare CSM, kde jsme u sisi a caje posedeli a pokecali. Dorazil i Hicham a Abdul.
Pak uz jen cesta domu. Cestou me vsak nastesti napadlo koupit si sendvic. Mela jsme hlad. A zaroven to byla ma vecere. Protoze pri cekani na nasi veceri doma jsem usnula. Nesnasim ty jejich pozdni vecere. Jist po desaty je fakt nezdrave... Dalsi den bez jidla. Kdo chcete zhubnout, prijedte do moji rodiny. Ta Vas rozhodne nevykrmi.
středa 30. dubna 2008
Navrat do Rabatu
Rano jsme vstali uz v 7 hodin. Vsechno vypadalo slibne. Taxikem jsme dojeli az k hlavni silnici smer Meknes. Nasnidali se chteli vyrazit. Stesti nam ale nepralo. Mam pocit, ze nejak moc pritahujeme policii. Tentokrat zatkli Hassana. Mysleli si, ze je falesny pruvodce a tak si udelal vylet na policejni stanici. My jsme na nej musely pockat. Trvalo to temer hodinu, ale nakonec dorazil za nami.
Po pul hodine se nam podarilo stopnout dodavku, ktera prevazela datle a jela az do Fesu. Svezli jsme se az pred Azrou. Nejvetsi prekvapeni nastalo po vystoupeni. Ridic chtel zaplatit. Tak jsme se s nim chvili hadali, ale vzhledem k tomu, ze jsme nic nemeli, tak mel smulu. Dalsi auto nas hodilo do Azrou. Udelali jsme si mensi vylet do prirody, rozloucily se s Hassanem a pokracovaly do Rabatu.
Mely jsme opravdu stesti. Stoply jsme nadherneho veterinare. Obe jsme se zamilovaly na prvni pohled. Byl proste uzasny a moc mily. Jmenoval se Hassan. Celou cestu jsme si povidali a umel dokonce i trochu anglicky. Pak jsme se bohuzel museli rozloucit. Hassan pokracoval do centa Meknesu a my do Rabatu.
Stoply jsme dva mlade pary. Ty si myslely, ze chceme na nadrazi :-)) Vubec nam nechtely verit, ze cestujeme stopem. Svezly nas jen kousek. Dalsi ridic, co nas vezl mluvil jenom arabsky, takze nic moc. Cestou nas opet chytla policie, tak me cekalo dlouhe vysvetlovani ve francouzstine. Nakonec nas pustili a mohlo se pokracovat.
V Khemissetu jsme stoply fotbalistu Hichama. Hral za mistni klub, ktery v roce 2006 vyhral dokonce sampionat. Byla s nim sranda. Pak nam dokonce koupil i pivo. Chudak si myslel, ze nas opije. Nejak mu nedoslo, ze jsem z Cech a dva male Heinekeny se mnou nic neudelaji. Snazil se nas zvat na veceri a pak s sobe do bytu, ale byl naprosto neskodny. Vysadil nas v Agdalu (cast Rabatu). Pesky jsme dosly do mediny a pak busem domu.
Kdyz jsem dorazila domu, byla jsem dost hotova a hlavne hladova. Tesila jsem se na veceri, ale to bych toho po me rodine chtela moc. Vecere nebyla a nebo jsem ji zaspala. Takze o hladu...
Po pul hodine se nam podarilo stopnout dodavku, ktera prevazela datle a jela az do Fesu. Svezli jsme se az pred Azrou. Nejvetsi prekvapeni nastalo po vystoupeni. Ridic chtel zaplatit. Tak jsme se s nim chvili hadali, ale vzhledem k tomu, ze jsme nic nemeli, tak mel smulu. Dalsi auto nas hodilo do Azrou. Udelali jsme si mensi vylet do prirody, rozloucily se s Hassanem a pokracovaly do Rabatu.
Mely jsme opravdu stesti. Stoply jsme nadherneho veterinare. Obe jsme se zamilovaly na prvni pohled. Byl proste uzasny a moc mily. Jmenoval se Hassan. Celou cestu jsme si povidali a umel dokonce i trochu anglicky. Pak jsme se bohuzel museli rozloucit. Hassan pokracoval do centa Meknesu a my do Rabatu.
Stoply jsme dva mlade pary. Ty si myslely, ze chceme na nadrazi :-)) Vubec nam nechtely verit, ze cestujeme stopem. Svezly nas jen kousek. Dalsi ridic, co nas vezl mluvil jenom arabsky, takze nic moc. Cestou nas opet chytla policie, tak me cekalo dlouhe vysvetlovani ve francouzstine. Nakonec nas pustili a mohlo se pokracovat.
V Khemissetu jsme stoply fotbalistu Hichama. Hral za mistni klub, ktery v roce 2006 vyhral dokonce sampionat. Byla s nim sranda. Pak nam dokonce koupil i pivo. Chudak si myslel, ze nas opije. Nejak mu nedoslo, ze jsem z Cech a dva male Heinekeny se mnou nic neudelaji. Snazil se nas zvat na veceri a pak s sobe do bytu, ale byl naprosto neskodny. Vysadil nas v Agdalu (cast Rabatu). Pesky jsme dosly do mediny a pak busem domu.
Kdyz jsem dorazila domu, byla jsem dost hotova a hlavne hladova. Tesila jsem se na veceri, ale to bych toho po me rodine chtela moc. Vecere nebyla a nebo jsem ji zaspala. Takze o hladu...
Poust
Hned rano jsme se vydali do Merzougy. Vzhledem k tomu, ze v okoli nebyl zadny taxik ani autobus, museli jsme pesky. Po 2 kilometrech se nam nastesti podarilo stopnout pick-up. Cesta byla dost zajimava. Vzadu se totiz vezla kurata a my se museli tedy vejit dopredu. Na miste spolujezdce to neni pro tri lidi zrovna moc pohodlne, ale nakonec jsme se prece jen nejak vesli.
Po prijezdu jsme si dali snidani. Ta se skladala z caje, chleba a cokolady. Takze nic moc... Nejvyssi cas zkusit mensi vylet. Duny nebyly moc daleko. Nejdrive jsme se zastavili na mensi pauzu u shluku stromu. Byl tam alespon stin. Pak jsme pokracovali dal. Hassan s Carven pokracovali k dalsi stromum a ja mezitim vylezla na prvni mensi dunu. Potom me napadl dost blaznivy napad. Musela jsem se nejak z duny dostat dolu, tak jsem zkusila valet sudy. Ty vole to byl fakt mazec. Pokud nemate extremne silny zaludek, nezkousejte to!!! Kdyz jsem se dole zastavila, myslela jsem, ze je to muj konec. Trvalo mi celkem dlouho, nez jsem se vzpamatovala. A pisek jsem mela naprosto vsude. Ale byl to zase nevsedni zazitek.
Dalsi pauza byla u dalsich stromu. Tam jsem se konecne vzpamatovala a prestalo se mi chtit zvracet. Zacalo byt ale desne vedro a mne bylo jasne, ze na nejvyssi dunu vazne nemam. Carven to ale chtela zkusit, tak s Hassanem vyrazili. Ale nedosli ani do pulky a Carven se cela mrtva vratila. Po dlouhem odpocinku jsme se vydali zpet. Mezitim jsme zacli take resit ubytovani na vecer. Podarilo se mi zaridit pres Hospitality club v Er Rachidii.
Z Merzougy jsme to zkusili stopem. Super zazitek. Zastavili nam dva motorkari. Ja s Carven jsme se svezly a s Hassanem se domluvili, ze se nekde sejdem. Motorkari, ale potom meli zahybat do mensi vesnici, ale nabidli nam odvoz dal. Carven (slepice jedna) to odmitla, takze jsme trcely jak dva trotlove uprostred naproste pustiny. Bylo desne vedro a nic nejezdilo. Aby toho nebylo malo, dosla nam i voda. Dost hnusny zazitek. Nakonec se nam podarilo vratit se do Merzougy taxikem. Jedine pozitivni byl vylet s motorkari, bylo to paradni.
Z Merzougy jsme si vzali taxi do Rissani a tam na nas cekal Khalid (nas ubytovatel). Pokracovali jsme do Erfoudu, kde jsme si konecne dali obed a trochu si to tam prohlidli. K veceru jsme se vydali do Er Rachidie. Bydlel sam a byl to vlastnik internetove kavarny. Byl trochu doterny a ubytovani nic moc, ale bylo to zadarmo. Co by clovek nechtel...
Po prijezdu jsme si dali snidani. Ta se skladala z caje, chleba a cokolady. Takze nic moc... Nejvyssi cas zkusit mensi vylet. Duny nebyly moc daleko. Nejdrive jsme se zastavili na mensi pauzu u shluku stromu. Byl tam alespon stin. Pak jsme pokracovali dal. Hassan s Carven pokracovali k dalsi stromum a ja mezitim vylezla na prvni mensi dunu. Potom me napadl dost blaznivy napad. Musela jsem se nejak z duny dostat dolu, tak jsem zkusila valet sudy. Ty vole to byl fakt mazec. Pokud nemate extremne silny zaludek, nezkousejte to!!! Kdyz jsem se dole zastavila, myslela jsem, ze je to muj konec. Trvalo mi celkem dlouho, nez jsem se vzpamatovala. A pisek jsem mela naprosto vsude. Ale byl to zase nevsedni zazitek.
Dalsi pauza byla u dalsich stromu. Tam jsem se konecne vzpamatovala a prestalo se mi chtit zvracet. Zacalo byt ale desne vedro a mne bylo jasne, ze na nejvyssi dunu vazne nemam. Carven to ale chtela zkusit, tak s Hassanem vyrazili. Ale nedosli ani do pulky a Carven se cela mrtva vratila. Po dlouhem odpocinku jsme se vydali zpet. Mezitim jsme zacli take resit ubytovani na vecer. Podarilo se mi zaridit pres Hospitality club v Er Rachidii.
Z Merzougy jsme to zkusili stopem. Super zazitek. Zastavili nam dva motorkari. Ja s Carven jsme se svezly a s Hassanem se domluvili, ze se nekde sejdem. Motorkari, ale potom meli zahybat do mensi vesnici, ale nabidli nam odvoz dal. Carven (slepice jedna) to odmitla, takze jsme trcely jak dva trotlove uprostred naproste pustiny. Bylo desne vedro a nic nejezdilo. Aby toho nebylo malo, dosla nam i voda. Dost hnusny zazitek. Nakonec se nam podarilo vratit se do Merzougy taxikem. Jedine pozitivni byl vylet s motorkari, bylo to paradni.
Z Merzougy jsme si vzali taxi do Rissani a tam na nas cekal Khalid (nas ubytovatel). Pokracovali jsme do Erfoudu, kde jsme si konecne dali obed a trochu si to tam prohlidli. K veceru jsme se vydali do Er Rachidie. Bydlel sam a byl to vlastnik internetove kavarny. Byl trochu doterny a ubytovani nic moc, ale bylo to zadarmo. Co by clovek nechtel...
pondělí 28. dubna 2008
Fotodokumentace pro pobaveni
Typicka barva pro Chefchauen je modra.
Tak tohle jsem s Izzatem po vecernim vylete.
Nase super auto pro vylet do hor.
A tohle jsem u te Barage (jezera) s ridicem a mistnim obyvatelem.
Zaver naseho vyletu. Nasi policiste, co si nas odvezli na stanici a pak do hotelu. Zleva Mohamed, ja, Aziz a ten posledni nevim.
Fotodokumentace
Tak takhle jsme si uzivali v hasis doupeti, kdyz venku prselo...
A to jsme vsichni dohromady. Karim, ja, Said a Carven.
Tohle uz je Chefchauen. Tarik, ja, Othmane a Said.
Super pocasi pro turu do hor...Cesta do pouste
Plan byl jasny. Zpet do Azrou a potom primo k pousti. S Hassanem jsme byly domluvene, ze se potkame v Rissani. Stop byl husty. Chytly jsme priopileho ridice v mercedesu. Nakonec jsme chvili ridila ja, ale zdalo se mu, ze jedu moc rychle. A to sem to smazila neuveritelnych 40 km/h. Zavratna rychlost. A stale jsem slysela: Zpomal!!! Tak jsme se na neho vyprdly a cekaly dal. Aut moc nejezdilo, tak jsme sly kus pesky. Pak nam zastavil jeden ridic a hodil nas do Azrou.
Mesto jsme musely projit pesky. Byla to celkem dalka. Pak nas kus svezla dodavka, co prevazela kravu a kozu. Opet novy zazitek. Dalsi mercedes nas hodil do dalsiho mesta a jako darek jsem dostala reklamni ksiltovku. Byl to totiz majitel prepravni firmy. Pak jsme stoply dva chlapiky, kteri jeli do Er Rachidie. Cestou jsme ale meli pauzu v Richi (male mestecko). Jeden z nich tam mel neco pracovniho, tak ten druhy nas pozval na caj.
V Er Rachidii jsme stoply dalsi auto. Mezitim jsme ale resily ubytovani. Nakonec jsme si pres Hospitality club domluvily dost levne ubytovnu. Mely jsme tam zarizeny i odvoz. Hassan prijel za nami. Dokonce jsme videly i pisecne duny, ale na vylet bylo uz moc pozde. Ubytovna byla super. Dalo se dat spat i venku pod sirym nebem. Pres noc je dost teplo, takze nebyl problem.
Mesto jsme musely projit pesky. Byla to celkem dalka. Pak nas kus svezla dodavka, co prevazela kravu a kozu. Opet novy zazitek. Dalsi mercedes nas hodil do dalsiho mesta a jako darek jsem dostala reklamni ksiltovku. Byl to totiz majitel prepravni firmy. Pak jsme stoply dva chlapiky, kteri jeli do Er Rachidie. Cestou jsme ale meli pauzu v Richi (male mestecko). Jeden z nich tam mel neco pracovniho, tak ten druhy nas pozval na caj.
V Er Rachidii jsme stoply dalsi auto. Mezitim jsme ale resily ubytovani. Nakonec jsme si pres Hospitality club domluvily dost levne ubytovnu. Mely jsme tam zarizeny i odvoz. Hassan prijel za nami. Dokonce jsme videly i pisecne duny, ale na vylet bylo uz moc pozde. Ubytovna byla super. Dalo se dat spat i venku pod sirym nebem. Pres noc je dost teplo, takze nebyl problem.
Patek a zacatek naseho vyletu
Puvodne jsme chtely hned po skole vyrazit na stop, ale nemely jsme jeste ubytovani, tak jsme sly nejdrive ke Carven zkouknout muj Hospitality club a Couch surfing. Opsaly jsme si par kontaktu. Mezitim vsak byl hotovy kuskus, takze jsme se najedly a vyrazily. Vzhledem k tomu, ze jsme naprosto netusily kudy, vzaly jsme si taxi.
Pak uz stopu nic nebranilo. Ze zacatku to slo celkem lehce. Cestou jsme se trochu zdrzely, protoze jsme byly opet pozvany na caj a mensi obcerstveni. Bylo to velmi prijemne. Rodina se nas potom snazila ukecat, at s ni zustaneme dele. Musely jsme ale pokracovat. Mensi zadrhel nastal, kdyz jsme si stoply auto spatnym smerem. Ale nakonec to bylo celkem dobre. Byl to moc mily doktor. Protoze uz vsak bylo pozde, zustaly jsme s jeho rodinou pres noc.
Ukazal nam dum sve rodiny, dum co si stavi a pak byl nejvyssi cas na veceri. Jo ale jeste predtim se nam pochlubil se svoji prednaskou na tema pohlavni choroby. Byla to celkem sranda. Jinak k veceri jsme meli kure, hranolky a tak... Bylo to vazne dobry. Taky jsme se dozvedely o dalsich mistnich zvycich. Do ted jsem netusila, ze kdyz je v rodine doktor, zasadne ji sam nebo max. s matkou. Ma totiz takove vysadni pravo, ze ostatni zeny mu nejsou hodny.
Vecer jsme jeste trochu povidali, ale byli jsme celkem unaveni, tak jsme sli celkem brzo spat.
Pak uz stopu nic nebranilo. Ze zacatku to slo celkem lehce. Cestou jsme se trochu zdrzely, protoze jsme byly opet pozvany na caj a mensi obcerstveni. Bylo to velmi prijemne. Rodina se nas potom snazila ukecat, at s ni zustaneme dele. Musely jsme ale pokracovat. Mensi zadrhel nastal, kdyz jsme si stoply auto spatnym smerem. Ale nakonec to bylo celkem dobre. Byl to moc mily doktor. Protoze uz vsak bylo pozde, zustaly jsme s jeho rodinou pres noc.
Ukazal nam dum sve rodiny, dum co si stavi a pak byl nejvyssi cas na veceri. Jo ale jeste predtim se nam pochlubil se svoji prednaskou na tema pohlavni choroby. Byla to celkem sranda. Jinak k veceri jsme meli kure, hranolky a tak... Bylo to vazne dobry. Taky jsme se dozvedely o dalsich mistnich zvycich. Do ted jsem netusila, ze kdyz je v rodine doktor, zasadne ji sam nebo max. s matkou. Ma totiz takove vysadni pravo, ze ostatni zeny mu nejsou hodny.
Vecer jsme jeste trochu povidali, ale byli jsme celkem unaveni, tak jsme sli celkem brzo spat.
neděle 27. dubna 2008
Oprskly zlodejicek
Skola byla pohodova. Othmane byl na te konferenci, takze ho zaskocil Izzat. To bylo super. Mam Izzata rada, je s nim sranda. Zacali jsme probirat cislovky a hodiny. Celkem dobry. Ale domaci ukol jsme dostali celkem dlouhy. Meli jsme napsat cislovky od 31 do 99. Husty... Na druhou stranu je to dobre procviceni.
Carven po skole vyrazela do Casablancy. Na tom jsem byla moc unavena, tak jsem sla domu. Vypadalo to, jako naprosto klidny den. Chtela jsem ho stravit predevsim odpocinkem. To mi vsak osud nedopral. Po chvili uceni za mnou prisel Hicham, jestli nemam nahodou jeho notas. Ten jsem samozrejme nemela. Zaclo velke pozdvizeni a hledani. Ahmed se vratil z prace a pak dorazil i Yussuf. Notas byl ukraden. Yussuf je policista, takze okamzite zaclo vysetrovani. Zlodej byl nastesti celkem rychle dopaden. Byl to maly kluk (asi tak 7 let). Nakonec z nej vypadlo, ze me sledoval od chvile, kdy jsem se rozloucila s Natasou. V nestrezenou chvili vklouzl do domu (ty se moc nezamykaji) a slohnul ho.
Nakonec to pro vsechny byla strasne vtipna historka. Po obede jsme se chvili koukala na tu moji telenovelu a zacal si se mnou povidat Yussuf. Za normalnich okolnosti bych byla rada, ale jeho otazky se hodne rychle ztocily na sex. Ptal se me, kolik jsem mela chlapu, jestli mam rada Marocany a tak. Byla jsem desne prekvapena, ale nastesti to skoncilo jenom u otazek.
Kdyz odesel zpet do prace, sla jsem si lehnout. Cele odpoledne jsem prochrapala. Uz jsem to nutne potrebovala. Kolem osme jsem konecne zacala delat svuj domaci ukol. Slo to dobre. A pak byla vecere. Sesla se cela rodina. Prisla i nejstarsi sestra s manzelem a synem a Yussuf prisel se svoji zenou a malou dcerou. Mega slezina. Ale alespon byla sranda.
Byl to pro mne dalsi neuveritelny den.
Carven po skole vyrazela do Casablancy. Na tom jsem byla moc unavena, tak jsem sla domu. Vypadalo to, jako naprosto klidny den. Chtela jsem ho stravit predevsim odpocinkem. To mi vsak osud nedopral. Po chvili uceni za mnou prisel Hicham, jestli nemam nahodou jeho notas. Ten jsem samozrejme nemela. Zaclo velke pozdvizeni a hledani. Ahmed se vratil z prace a pak dorazil i Yussuf. Notas byl ukraden. Yussuf je policista, takze okamzite zaclo vysetrovani. Zlodej byl nastesti celkem rychle dopaden. Byl to maly kluk (asi tak 7 let). Nakonec z nej vypadlo, ze me sledoval od chvile, kdy jsem se rozloucila s Natasou. V nestrezenou chvili vklouzl do domu (ty se moc nezamykaji) a slohnul ho.
Nakonec to pro vsechny byla strasne vtipna historka. Po obede jsme se chvili koukala na tu moji telenovelu a zacal si se mnou povidat Yussuf. Za normalnich okolnosti bych byla rada, ale jeho otazky se hodne rychle ztocily na sex. Ptal se me, kolik jsem mela chlapu, jestli mam rada Marocany a tak. Byla jsem desne prekvapena, ale nastesti to skoncilo jenom u otazek.
Kdyz odesel zpet do prace, sla jsem si lehnout. Cele odpoledne jsem prochrapala. Uz jsem to nutne potrebovala. Kolem osme jsem konecne zacala delat svuj domaci ukol. Slo to dobre. A pak byla vecere. Sesla se cela rodina. Prisla i nejstarsi sestra s manzelem a synem a Yussuf prisel se svoji zenou a malou dcerou. Mega slezina. Ale alespon byla sranda.
Byl to pro mne dalsi neuveritelny den.
Hura na plaz
Pocasi se konecne uklidnilo a zacina byt teplo. Proto jsme se rozhodly s Carven a Natasou vyrazit na plaz. Rano ve skole me Thomas vazne nas*ral. O prestavce sel kourit sisu a behem celeho vyucovani odchazel dat si aspon sluka. Jsem myslela, ze uz ho vazne zastrelim.
Kolem treti jsme se sesly a vyrazily na bus. Cestu na plaz jsme nasly celkem snadno. Na plazi moc lidi nebylo. Spis jenom par surfaru. Voda byla taky celkem studena. Snesu dost, ale tohle bylo az moc. Z Natasy take vylezlo, ze jim Othmane pozadal, aby mu napsala proslov na konferenci, na kterou zitra jede. A Natasa pozadala o pomoc nas. Prvni jsme se toho chopila ja. Ale na plazi bylo teplo a klid, takze jsem behem chvile usnula. No nic...
Pak jsme se zacaly pomalu vracet. Vzaly jsme to starou medinou. Tam jsme si koupily varenou kukurici za 2 dirhamy (cca 5 Kc). Proste super cena. Mela jsem jeste trochu hlad, tak jsem si koupila dortik. Jsou tady desne levny a moc dobry. No, nejvyssi cas dopsat Othmanovi tu rec. Sedly jsme si do parku a zacaly. Slo to celkem lehce. Park ale zaviral brzo, tak jsme se musely presunout. Nastesti to uz bylo celkem hotove. Byly jsme na sebe pysni. Moc good.
Sedly jsme na bus a jely domu. V Youssufii (nase ctvrt) jsme to dopsaly. No a sly jsme domu. Doma celkem nic zajimaveho. Jenom na mne uplne zapomneli s veceri. Ale hlady jsem nastesti neumrela. Na vikend planujeme vylet do Merzougy (do pouste).
Kolem treti jsme se sesly a vyrazily na bus. Cestu na plaz jsme nasly celkem snadno. Na plazi moc lidi nebylo. Spis jenom par surfaru. Voda byla taky celkem studena. Snesu dost, ale tohle bylo az moc. Z Natasy take vylezlo, ze jim Othmane pozadal, aby mu napsala proslov na konferenci, na kterou zitra jede. A Natasa pozadala o pomoc nas. Prvni jsme se toho chopila ja. Ale na plazi bylo teplo a klid, takze jsem behem chvile usnula. No nic...
Pak jsme se zacaly pomalu vracet. Vzaly jsme to starou medinou. Tam jsme si koupily varenou kukurici za 2 dirhamy (cca 5 Kc). Proste super cena. Mela jsem jeste trochu hlad, tak jsem si koupila dortik. Jsou tady desne levny a moc dobry. No, nejvyssi cas dopsat Othmanovi tu rec. Sedly jsme si do parku a zacaly. Slo to celkem lehce. Park ale zaviral brzo, tak jsme se musely presunout. Nastesti to uz bylo celkem hotove. Byly jsme na sebe pysni. Moc good.
Sedly jsme na bus a jely domu. V Youssufii (nase ctvrt) jsme to dopsaly. No a sly jsme domu. Doma celkem nic zajimaveho. Jenom na mne uplne zapomneli s veceri. Ale hlady jsem nastesti neumrela. Na vikend planujeme vylet do Merzougy (do pouste).
Poklidne utery
Rano se nam podarilo chytit hned prvni autobus v 6:00 do Rabatu. Musely jsme sice vstavat dost brzo, ale budiz. Autobus byl celkem rychly, ale kdyz jsme se blizili k Rabatu, udelal s nami mega okruzni jizdu, takze jsme se dost zdrzely... Nakonec jsme vylezly kdesi na autobusovem nadrazi, ale naprosto jsme nemely poneti kde jsme. Nezbylo nam nic jineho, nez si vzit taxi.
Skolu jsme stihly s malym zpozdenim. Pouze 40 minut, coz je celkem dobry. Ale byly jsme dost unavene. Odpoledni plan byl proto zcela jasny. Odpocinek doma. Odpoledne jsem stravila koukanim na televizi a psanim zprav na blog... Moje telenovela Nur je cim dal tim zamotanejsi. Dokonce tam byl i pokus o sebevrazdu ;-)
Jinak naprosto klidny den. Uz nic zajimaveho. Nastesti...
Skolu jsme stihly s malym zpozdenim. Pouze 40 minut, coz je celkem dobry. Ale byly jsme dost unavene. Odpoledni plan byl proto zcela jasny. Odpocinek doma. Odpoledne jsem stravila koukanim na televizi a psanim zprav na blog... Moje telenovela Nur je cim dal tim zamotanejsi. Dokonce tam byl i pokus o sebevrazdu ;-)
Jinak naprosto klidny den. Uz nic zajimaveho. Nastesti...
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)