Poust

Hned rano jsme se vydali do Merzougy. Vzhledem k tomu, ze v okoli nebyl zadny taxik ani autobus, museli jsme pesky. Po 2 kilometrech se nam nastesti podarilo stopnout pick-up. Cesta byla dost zajimava. Vzadu se totiz vezla kurata a my se museli tedy vejit dopredu. Na miste spolujezdce to neni pro tri lidi zrovna moc pohodlne, ale nakonec jsme se prece jen nejak vesli.

Po prijezdu jsme si dali snidani. Ta se skladala z caje, chleba a cokolady. Takze nic moc... Nejvyssi cas zkusit mensi vylet. Duny nebyly moc daleko. Nejdrive jsme se zastavili na mensi pauzu u shluku stromu. Byl tam alespon stin. Pak jsme pokracovali dal. Hassan s Carven pokracovali k dalsi stromum a ja mezitim vylezla na prvni mensi dunu. Potom me napadl dost blaznivy napad. Musela jsem se nejak z duny dostat dolu, tak jsem zkusila valet sudy. Ty vole to byl fakt mazec. Pokud nemate extremne silny zaludek, nezkousejte to!!! Kdyz jsem se dole zastavila, myslela jsem, ze je to muj konec. Trvalo mi celkem dlouho, nez jsem se vzpamatovala. A pisek jsem mela naprosto vsude. Ale byl to zase nevsedni zazitek.

Dalsi pauza byla u dalsich stromu. Tam jsem se konecne vzpamatovala a prestalo se mi chtit zvracet. Zacalo byt ale desne vedro a mne bylo jasne, ze na nejvyssi dunu vazne nemam. Carven to ale chtela zkusit, tak s Hassanem vyrazili. Ale nedosli ani do pulky a Carven se cela mrtva vratila. Po dlouhem odpocinku jsme se vydali zpet. Mezitim jsme zacli take resit ubytovani na vecer. Podarilo se mi zaridit pres Hospitality club v Er Rachidii.

Z Merzougy jsme to zkusili stopem. Super zazitek. Zastavili nam dva motorkari. Ja s Carven jsme se svezly a s Hassanem se domluvili, ze se nekde sejdem. Motorkari, ale potom meli zahybat do mensi vesnici, ale nabidli nam odvoz dal. Carven (slepice jedna) to odmitla, takze jsme trcely jak dva trotlove uprostred naproste pustiny. Bylo desne vedro a nic nejezdilo. Aby toho nebylo malo, dosla nam i voda. Dost hnusny zazitek. Nakonec se nam podarilo vratit se do Merzougy taxikem. Jedine pozitivni byl vylet s motorkari, bylo to paradni.

Z Merzougy jsme si vzali taxi do Rissani a tam na nas cekal Khalid (nas ubytovatel). Pokracovali jsme do Erfoudu, kde jsme si konecne dali obed a trochu si to tam prohlidli. K veceru jsme se vydali do Er Rachidie. Bydlel sam a byl to vlastnik internetove kavarny. Byl trochu doterny a ubytovani nic moc, ale bylo to zadarmo. Co by clovek nechtel...