Na dnesek jsme s Younesem byli domluveni az na 11 hodinu. Ale vazne jsem netouzila doma pobyvat s rodinou, tak jsem po snidani vyrazila na obhlidku mesta. Zagora se v podstate sklada z jedne dlouhe hlavni tridy a okolnich prilehlych ulicek. Rozhodla jsem se pouze pro hlavni tridu, kde je velke mnozstvi obchudku pro turisty. Netrvalo dlouho a uz jsem byla v prvnim kramku. Jakmile jsem se zminila, ze jsem tady ucim dobrovolne mistni deti anglictinu, mela jsem pozvani na caj. A tim, ze jsem temer mistni, tak se mi nesnazili vnutit ani zadne zbozi.
Po chvili do kramku prisla holandska rodina a kupovali si saly. Mistni obchodnik jim nabidl vylet na velbloudech do oazy. Vylet ma trvat jednu hodinu a ma to byt zapad slunce. Celkem me to zajimalo, tak jsem se hned zeptala. Byla jsem mile prekvapena, jak super cenu mi nabidli. Pouze 50 dirhamu. Coz je naprosto uzasne. Tak jsme se domluvili, ze az budu mit cas, tak se stavim.
Pak uz jsem musela pokracovat. Protoze jsem mela hlad, tak jsem se chtela jeste stavit na trhu pro neco na zub. Cestou me vsak chytli dalsi obchodnici. Opet mi nechteli nic vnutit. Potrebovali napsat pouze pohled ve francouzstine. Nakonec jsem se uvolila a rychle jsem jim ho napsala. Okamzite me pozvali na caj a do rodiny, ale uz vazne nebyl cas.
Trh byl obrovky se vsim moznym. Stale me vsak nekdo otravoval. Naprosto desny. Nakonec jsem si koupila par bananu a spechala pryc. Younes mel trochu zpozdeni. Ukazal mi tridu, kde budu ucit. Dorazil i Samir. Spolecne jsme sli do kavarny. Chteli jeste neco resit. Vypadlo z nich, ze bych mela zmenit rodinu. Byla jsem vazne stastna a okamzite jsem souhlasila. Domluvili jsme se, ze si vecer pro mne prijede muj novy host brother. Pak jsem jela se Samirem k nemu domu (do druheho domu, kde bydli jen on). Koukali jsme se na televizi a pak me hodil na obed k rodine. Obed jako vcera.
Po obede jsem si radostne zacala balit veci. Vazne se mi ulevilo, ze muzu vypadnout. Pak jsem sla opet do mesta. Vyridit jeste nejake nezbytne veci. Netrpelive jsem cekala na vecer. Nakonec si me vyzvedl Samir a jeli jsme opet do skoly. Tam jsme se sesli opet s Younesem a Mhoummadem (host brother). Dokonce ma i auto. Nasedli jsme a jeli pro moje veci. Louceni se Samirovou rodinou bylo velmi strucne a kratke. Styskat se mi vazne nebude!!!!
U Mhoummada mam dokonce vlastni pokoj. Bydli v dome pouze se svoji mladsi sestrou a rodici. Idealni pocet. Pred veceri me vzal autem na mensi prohlidku mesta. Cestou mi nabidl, ze kdykoliv budu potrebovat auto, mam ho k dispozici. Je vazne moc mily. K veceri jsem mela kure a zeleninu. Zas jednou neco vazne dobreho. Po veceri jsme se sli jeste projit a pak koukali na televizi. Jsem rada, ze jsem u nej...
sobota 10. května 2008
čtvrtek 8. května 2008
Schuzka s panem reditelem
Na 10 hodin jsem byla domluvena s Younesem, ze se sejdeme ve skole, kde mam ucit anglictinu. Cekal tam na me i reditel skoly. Jeho anglictina nic moc, ale lamane mi rekl, ze chce procvicovat a zlepsovat se. Pak vykladal neco dal, ale bylo to spatne, tak jsem ho proste opravila. Moc nadseny asi nebyl.
Jako pomstu me soupnul do kuchyne. Mela jsem jit skrabat mrkev. Tak nastvana jsem uz dloho nebyla. Rozpalilo me to do bela. Kdyz ten kokot odesel, tak se pro me stavil Fadal a ja to zabalila. Skrabat mrkev muzu i v Cechach a nemusim za to nikomu platit... Pak jsem se trochu prosla a sla na obed. Behem celeho dne se stale resilo moje pyzamo. Odpoledne si me vyzvedl Samari a udelali jsme si maly vylet. Ukazal mi trochu mesto a vzal me ke sve kamaradce, co prodava v malem obchudku. Jako darek jsem dostala berbersky nahrdelnik. Pekny vylet.
Doma k jidlo bylo opet to same. Mam pocit, ze tahle rodina ji nonstop stejne. Obed i vecere kazdy den stejny. Kdyz jsem sla spat, musela jsem si pres pyzamo prehodit sukni. Konzervy jedny!!!
Jako pomstu me soupnul do kuchyne. Mela jsem jit skrabat mrkev. Tak nastvana jsem uz dloho nebyla. Rozpalilo me to do bela. Kdyz ten kokot odesel, tak se pro me stavil Fadal a ja to zabalila. Skrabat mrkev muzu i v Cechach a nemusim za to nikomu platit... Pak jsem se trochu prosla a sla na obed. Behem celeho dne se stale resilo moje pyzamo. Odpoledne si me vyzvedl Samari a udelali jsme si maly vylet. Ukazal mi trochu mesto a vzal me ke sve kamaradce, co prodava v malem obchudku. Jako darek jsem dostala berbersky nahrdelnik. Pekny vylet.
Doma k jidlo bylo opet to same. Mam pocit, ze tahle rodina ji nonstop stejne. Obed i vecere kazdy den stejny. Kdyz jsem sla spat, musela jsem si pres pyzamo prehodit sukni. Konzervy jedny!!!
Nova rodina
Zase jsem se jednou poradne vyspala. Uz jsem to nutne potreboval. Dostala jsem take poradnou snidani. Idealni zacatek dne. Po snidani jsem sla s Fadalovou matinkou do kuchyne. Prohledla jsem si jejich dum a zahradu. Jeho mladsi bratr Mhamid byl trochu stydlivy, ale jinak s nim byla sranda.
Pri priprave obeda jsem trochu pomahala. To byla celkem osudova chyba. Obcas je lepsi nevedet, jak a z ceho se co pripravuje... Potom prijel Younes a domluvili jsme se co a jak dal. Za hodinu si me vyzvedl muj novy hostbrother Samari. Prijel na mopedu, takze jsem si vzala jen maly batuzek. Pro krosnu mi pry dojede pozdeji.
Jeho rodina bydli v komplexu zakladni skoly. Jeho tatinek je totiz pan reditel. Kdyz jsem poprve videla jeho rodinu, malem to se mnou svihlo. Neco tak pocetneho se hned tak nevidi. Zapamatovat si jmena bylo celkem nemozne a spocitat je se mi taky nepovedlo. Odhadem jich je asi 17... Na vlastni pokoj a trochu soukromi muzu taky zapomenout. Jedina pozitivni vec byla koupelna. Opet evropska toaleta. Hura...
K obedu jsme meli neco tradicniho. Celkem to slo. Jenom ta hnusna placka je tu jeste hnusnejsi... Po obede Samari odesel a ja zustala s rodinou. Vetsinu casu jsme koukali na televizi. Nebo oni na mne. Komunikace bylo ponekud slozita.
Vecer Samari konecne privezl moji krosnu. Na noc vsak odchazel pryc a zanechal me s rodinou. Uvnitr domu bylo strasne vedro. To vazne na spani neslo, takze jsem spala jako vetsina rodiny na verande. Ono je to stejne jedno, kde bych spala. Postel bych nemela ani uvnitr. Pro me bylo vyhrazeno pouze male misto na podlaze...
Znacnou zabavu rodine zpusobilo moje pyzamo. Spim tady totiz v trenyrkach a tricku. Stredem pozornosti byly moje kratke trenyrky. To bylo pro ne neco nepredstavitelneho. A to nastesti nevideli ty obrazky co mam na trenyrkach... To by je asi dorazilo uplne :-))
Snazili se mi vnutit jejich pyzamo, ale to se jim nepodarilo. Zbytek noci byl uz jinak klidny.
Pri priprave obeda jsem trochu pomahala. To byla celkem osudova chyba. Obcas je lepsi nevedet, jak a z ceho se co pripravuje... Potom prijel Younes a domluvili jsme se co a jak dal. Za hodinu si me vyzvedl muj novy hostbrother Samari. Prijel na mopedu, takze jsem si vzala jen maly batuzek. Pro krosnu mi pry dojede pozdeji.
Jeho rodina bydli v komplexu zakladni skoly. Jeho tatinek je totiz pan reditel. Kdyz jsem poprve videla jeho rodinu, malem to se mnou svihlo. Neco tak pocetneho se hned tak nevidi. Zapamatovat si jmena bylo celkem nemozne a spocitat je se mi taky nepovedlo. Odhadem jich je asi 17... Na vlastni pokoj a trochu soukromi muzu taky zapomenout. Jedina pozitivni vec byla koupelna. Opet evropska toaleta. Hura...
K obedu jsme meli neco tradicniho. Celkem to slo. Jenom ta hnusna placka je tu jeste hnusnejsi... Po obede Samari odesel a ja zustala s rodinou. Vetsinu casu jsme koukali na televizi. Nebo oni na mne. Komunikace bylo ponekud slozita.
Vecer Samari konecne privezl moji krosnu. Na noc vsak odchazel pryc a zanechal me s rodinou. Uvnitr domu bylo strasne vedro. To vazne na spani neslo, takze jsem spala jako vetsina rodiny na verande. Ono je to stejne jedno, kde bych spala. Postel bych nemela ani uvnitr. Pro me bylo vyhrazeno pouze male misto na podlaze...
Znacnou zabavu rodine zpusobilo moje pyzamo. Spim tady totiz v trenyrkach a tricku. Stredem pozornosti byly moje kratke trenyrky. To bylo pro ne neco nepredstavitelneho. A to nastesti nevideli ty obrazky co mam na trenyrkach... To by je asi dorazilo uplne :-))
Snazili se mi vnutit jejich pyzamo, ale to se jim nepodarilo. Zbytek noci byl uz jinak klidny.
Dades Gorge
Rano jsme si celkem privstali. Chytit taxik do Boulmane bylo celkem v pohode. Horsi to bylo potom... V Boulmane jsme si pockali hodinu. Ale stalo to za to. Cesta byla nadherna. Trvalo okolo hodiny, ale bylo to jako vyhlidkova projizdka. Celou cestu jsem z auta fotila.
Nadherne udoli, skaly, reka, stare stavby... Stale bylo na co se koukat. Kdyz jsme dorazili do Gorge, byla jsem celkem prekvapena. Vedela jsem, ze to bude sice jenom prusmyk, ale podle fotek v pruvodci tam mela jeste byt nadherna kasba. Byl tam jenom hotel a moc podobne si to taky nebylo, ale to nevadi. Ta cesta stala za to. Zpet jsem se prosli asi tak 9 kilometru pesky. Byla to pekna tura. V malem hotylku jsme si dali caj a pak se nam podarilo opet stopnout taxi.
Po obede jsem se rozloucila s rodinou a vyrazila na sraz s Fadalem. Prijel se take podivat na festival a slibil, ze me do Zagory hodi autem. Spolu se mnou cestovali jeste 4 jeho kamaradi. Na male obcersteveni jsme se stavili v Ouarzazate. Na veceri jsme zastavili v Agdz. Pak uz se jelo rovnou k Fadalovi. Dnesni noc jsem mela stravit s jeho rodinou. Dala jsem si sprchu a sla spat.
Cely vylet byl super, protoze me vubec nic nestal. Taxik za mne platil Jabari a cestu do Zagory vcetne jidla a piti zase kluci. To jsem mela kliku, coz...
Nadherne udoli, skaly, reka, stare stavby... Stale bylo na co se koukat. Kdyz jsme dorazili do Gorge, byla jsem celkem prekvapena. Vedela jsem, ze to bude sice jenom prusmyk, ale podle fotek v pruvodci tam mela jeste byt nadherna kasba. Byl tam jenom hotel a moc podobne si to taky nebylo, ale to nevadi. Ta cesta stala za to. Zpet jsem se prosli asi tak 9 kilometru pesky. Byla to pekna tura. V malem hotylku jsme si dali caj a pak se nam podarilo opet stopnout taxi.
Po obede jsem se rozloucila s rodinou a vyrazila na sraz s Fadalem. Prijel se take podivat na festival a slibil, ze me do Zagory hodi autem. Spolu se mnou cestovali jeste 4 jeho kamaradi. Na male obcersteveni jsme se stavili v Ouarzazate. Na veceri jsme zastavili v Agdz. Pak uz se jelo rovnou k Fadalovi. Dnesni noc jsem mela stravit s jeho rodinou. Dala jsem si sprchu a sla spat.
Cely vylet byl super, protoze me vubec nic nestal. Taxik za mne platil Jabari a cestu do Zagory vcetne jidla a piti zase kluci. To jsem mela kliku, coz...
Festival ruzi
Rano jsem vstala kolem 8. Po snidani me oblekli do tradicniho obleceni Amazirghu (berber) a Jabari mi sel ukazat pole ruzi. Bylo to plne udoli malych policek se vsim moznym a do toho byly vsude ruzove ruze. Naprosta nadhera. Ukazal mi i svoje pole. Nadherna prochazka. Celkem bych tam vydrzela dlouho.
Sla jsem se domu prevleknout a sli jsme na festival. Mela tam byt totiz v 11 hodin prehlidka. Lidi bylo vsude plno. Prehlidka teda nic moc... A navic bylo udesne vedro. Celkem brzo jsme sli na obed. Po obede jsem byla tak znicena, ze jsem sla spat. Kdyz jsem se probrala, sli jsme zpet na festival. Od 7 mela byt serie predstaveni. Ale nestalo to za nic, tak jsme se vratili.
Na dalsi den jsme naplanovali vylet do Dades Gorge. Po veceri jsme sly jeste na mensi prochazku, ale vsude byla tma jak v pytly. Z celeho vyletu je nejlepsi Jabariho rodina.
Sla jsem se domu prevleknout a sli jsme na festival. Mela tam byt totiz v 11 hodin prehlidka. Lidi bylo vsude plno. Prehlidka teda nic moc... A navic bylo udesne vedro. Celkem brzo jsme sli na obed. Po obede jsem byla tak znicena, ze jsem sla spat. Kdyz jsem se probrala, sli jsme zpet na festival. Od 7 mela byt serie predstaveni. Ale nestalo to za nic, tak jsme se vratili.
Na dalsi den jsme naplanovali vylet do Dades Gorge. Po veceri jsme sly jeste na mensi prochazku, ale vsude byla tma jak v pytly. Z celeho vyletu je nejlepsi Jabariho rodina.
Vedro na umreni
Do Zagory jsme dorazili kolem 10 hodinu. Uz cestou bylo poradne vedro, ale na miste to byl masakr. U autobusu me cekal Omar. Younese jsem potkala az pozdeji. S Omarem jsem jela za dalsim clenem CSM Fadalem. U toho jsem si nechala veci a vyrazila s Omarem ven. Trochu me provedl Zagorou a pozval na obed. Nemela jsem ale moc casu. Na vikend jsem totiz planovala navstevu mestecka Kella M'Gouna, kde ma byt festival.
Rozloucila jsem se s Omarem a vyrazila na stop. Prvni auto me hodilo na konec Zagory, aby se mi stopovalo lip. Samo tam taky koncilo. Pak jsem stopla majitele kempu. Ten me taky nehodil moc daleko. Aut jezdilo malo, protoze byl cas obeda. Tak jsem se pekne prosla. Cestou jsem potkavala spoustu deti, ktere jely na kole ze skoly. Opet jsem byla super atrakce. Nastesti se mi povedlo stopnout dodavku se dvema chlapama. Moc hovorny nebyli, ale hodili me do Agdz, coz bylo celkem slusne.
Agdz bylo ale naprosto mrtve. Hodne dlouho jsem tam cekala. Stesti se na me ale usmalo a ja stopla rodinu, ktera jela pres Kelu. Meli s sebou malou dceru, takze jsem se cestou nenudila. Dala jsem ji bonbon a jako darek od rodiny jsem za to dostala henu. Super vymena... Dokonce mi koupili i male obcerstveni. Cesta byla naprosto pohodova.
Ubytovani jsem mela opet domluvene pres hospitality club. Chvili nam trvalo, nez jsme se s Jabarim nasli. Mesto bylo totiz naprosto preplnene. Kdyz jsem poprve Jabariho videla, mela jsem poradny sok. Vypadal jak nebezpecny terorista. Celkem jsem se bala, ale nakonec se z neho vyklubal dobry hostitel.
Trochu mi ukazal mesto. Byla uz ale tma, tak jsme sli domu. Bydlel 5 kilometru od centra, takze jsem si vzali taxi. Poznala jsem novy typ taxi. Mistni taxiky bylo totiz pro 9 lidi... Bydlel v typickem domku se svym bratrem, dvema sestrami, manzelem jedne ze sester a matkou. Bylo moc prijemni. Dokonce jsem mela i svoji mistnost...
Rozloucila jsem se s Omarem a vyrazila na stop. Prvni auto me hodilo na konec Zagory, aby se mi stopovalo lip. Samo tam taky koncilo. Pak jsem stopla majitele kempu. Ten me taky nehodil moc daleko. Aut jezdilo malo, protoze byl cas obeda. Tak jsem se pekne prosla. Cestou jsem potkavala spoustu deti, ktere jely na kole ze skoly. Opet jsem byla super atrakce. Nastesti se mi povedlo stopnout dodavku se dvema chlapama. Moc hovorny nebyli, ale hodili me do Agdz, coz bylo celkem slusne.
Agdz bylo ale naprosto mrtve. Hodne dlouho jsem tam cekala. Stesti se na me ale usmalo a ja stopla rodinu, ktera jela pres Kelu. Meli s sebou malou dceru, takze jsem se cestou nenudila. Dala jsem ji bonbon a jako darek od rodiny jsem za to dostala henu. Super vymena... Dokonce mi koupili i male obcerstveni. Cesta byla naprosto pohodova.
Ubytovani jsem mela opet domluvene pres hospitality club. Chvili nam trvalo, nez jsme se s Jabarim nasli. Mesto bylo totiz naprosto preplnene. Kdyz jsem poprve Jabariho videla, mela jsem poradny sok. Vypadal jak nebezpecny terorista. Celkem jsem se bala, ale nakonec se z neho vyklubal dobry hostitel.
Trochu mi ukazal mesto. Byla uz ale tma, tak jsme sli domu. Bydlel 5 kilometru od centra, takze jsem si vzali taxi. Poznala jsem novy typ taxi. Mistni taxiky bylo totiz pro 9 lidi... Bydlel v typickem domku se svym bratrem, dvema sestrami, manzelem jedne ze sester a matkou. Bylo moc prijemni. Dokonce jsem mela i svoji mistnost...
Velky presun
Rano jsem si celkem prilezela. A pak jsem si sla dat poradnou sprchu. Na snidani jsem pro jistotu ani necekala. Stejne uz mi to leze i usima. Venku jsem si koupila neco poradneho a sla si zarizovat posledni veci. Vratila jsem se tak akorat na obed.
Po obede jsem vyrazila na posledy do mediny. Konecne jsem si koupila novy kredit na mobil, takze muzu opet komunikovat s kamarady. Opet jsem potkala prodavace s varenou kukurici, tak jsem naodolala. Moc casu nezbyvalo, tak jsem se vratila domu. Vsechno bylo pripraveno. Louceni s matkou a starsi sestrou bylo rychle. Odchazely totiz nekam ven. Tesne pred mym odchodem Hicham pro jistotu nekam zdrhnul. Nerek mi ani slovo. Asi me fakt nema rad. Ahmed byl v praci, takze jediny clen rodiny, s kym jsem se loucila byla mladsi sestra Imam. Dokonce mi i zamavala z okna. Dobry uspech.
Od Izzata jsem mela instrukce, ze mam jit na autobus cislo 37 a ted me odveze k busu. Cestou se me chytly 2 male holcicky a za kazdou cenu si me chtely odtahnout domu. Nakonec jsem dorazila na stanoviste busu, ale bus dloho nejel. Zacinalo byt dost pozde, tak mi nezbylo nic jineho, nez si chytnout taxik. Mela jsem to tak akorat. Na autobusaku si me chytnul mistni provudce. Stalo me to sice 10 dirhamu, ale sel se mnou koupit jizdenku a posadil me i do busu. A pomohl mi s bagazi. Takze jsem byla rada. V busu jsme si snedla veceri a frcela si to do pouste.
Po obede jsem vyrazila na posledy do mediny. Konecne jsem si koupila novy kredit na mobil, takze muzu opet komunikovat s kamarady. Opet jsem potkala prodavace s varenou kukurici, tak jsem naodolala. Moc casu nezbyvalo, tak jsem se vratila domu. Vsechno bylo pripraveno. Louceni s matkou a starsi sestrou bylo rychle. Odchazely totiz nekam ven. Tesne pred mym odchodem Hicham pro jistotu nekam zdrhnul. Nerek mi ani slovo. Asi me fakt nema rad. Ahmed byl v praci, takze jediny clen rodiny, s kym jsem se loucila byla mladsi sestra Imam. Dokonce mi i zamavala z okna. Dobry uspech.
Od Izzata jsem mela instrukce, ze mam jit na autobus cislo 37 a ted me odveze k busu. Cestou se me chytly 2 male holcicky a za kazdou cenu si me chtely odtahnout domu. Nakonec jsem dorazila na stanoviste busu, ale bus dloho nejel. Zacinalo byt dost pozde, tak mi nezbylo nic jineho, nez si chytnout taxik. Mela jsem to tak akorat. Na autobusaku si me chytnul mistni provudce. Stalo me to sice 10 dirhamu, ale sel se mnou koupit jizdenku a posadil me i do busu. A pomohl mi s bagazi. Takze jsem byla rada. V busu jsme si snedla veceri a frcela si to do pouste.
Posledni den skoly
Rano jsem se do skoly vydala na posledy. Byly jsme tam opet pouze s Carven. Natasa se sice vratila uz ze Zagory, ale byla prilis unavena, tak vyspavala. A Thomas uz je taky v tahu. Zadna skoda. Vyucovani bylo naprosto pohodove. Prisel za nami i Izzat.
Na vecer jsme se domluvili, ze se vsichni sejdem. Tak nejak na rozloucenou. Po skole jsem se vydala domu a zacaly si davat trochu dohromady veci. Pak jsem studovala jeste pruvodce a vymyslela, kam jet na vylet. Na chvili se objevil i Hicham, tam jsem ho nastvala, protoze pospichal a ja chtela na net. Vubec na me pro jistotu ani nepromluvil. To mi bylo stejne jedno. Takze odpoledne jsem stravila na pocitaci.
Kolem pate hodiny se vratil a sli jsme na ten sraz. Bylo to v mistni skole a sesla se tam vetsina clenu CSM. Meli neco jako zasedani. Cele to vsak bylo v arabstine, takze jsme s Carven nerozumely naprosto nicemu. Po skonceni jsme se konecne potkali s Natasou. Ta chudak teda vypadala. Naprosto spalena. Nastesti uz zacala hnednout. Nejak tu poust podcenila...
Sly jsme si na par hodin sednout do mistniho podniku, ale nic extra to nebylo. Trochu jsme pokecali a vydali se k domovu. Nastal cas velkeho louceni. A pak konecne domu. Uz jsem byla celkem unavena.
Jeste jsem si potrebovala dobalit veci. Dneska byla dokonce i vecere... Kdyz jsem si balila, Amed na mne pouze smutne koukal. Celkem me to pobavilo. Asi mu budu chybet ;-)
Na vecer jsme se domluvili, ze se vsichni sejdem. Tak nejak na rozloucenou. Po skole jsem se vydala domu a zacaly si davat trochu dohromady veci. Pak jsem studovala jeste pruvodce a vymyslela, kam jet na vylet. Na chvili se objevil i Hicham, tam jsem ho nastvala, protoze pospichal a ja chtela na net. Vubec na me pro jistotu ani nepromluvil. To mi bylo stejne jedno. Takze odpoledne jsem stravila na pocitaci.
Kolem pate hodiny se vratil a sli jsme na ten sraz. Bylo to v mistni skole a sesla se tam vetsina clenu CSM. Meli neco jako zasedani. Cele to vsak bylo v arabstine, takze jsme s Carven nerozumely naprosto nicemu. Po skonceni jsme se konecne potkali s Natasou. Ta chudak teda vypadala. Naprosto spalena. Nastesti uz zacala hnednout. Nejak tu poust podcenila...
Sly jsme si na par hodin sednout do mistniho podniku, ale nic extra to nebylo. Trochu jsme pokecali a vydali se k domovu. Nastal cas velkeho louceni. A pak konecne domu. Uz jsem byla celkem unavena.
Jeste jsem si potrebovala dobalit veci. Dneska byla dokonce i vecere... Kdyz jsem si balila, Amed na mne pouze smutne koukal. Celkem me to pobavilo. Asi mu budu chybet ;-)
středa 30. dubna 2008
O hladu
Rano jsem se alespon trochu najedla pri snidani. Jako vzdy jsem vyrazila do skoly, kde uz cekala Carven. Othmane ale nedorazil, tak jsme se sly zeptat Izzata, co se deje. Nikdo totiz nevedel, ze jsme dorazily. Hicham to trochu zoral a zapomnel vsem rict, kdy se vracime. Na odpoledne nas Izzat pozval na navstevu vesnicky, kde se vyrabi mistni keramika.
Po zbytek dopoledne jsme mely volno. Cestou domu jsme potkaly Othmana, tak jsme trochu pokecali. Doma me cekal uzasny obed. Michana vajicka a placka. Za normalnich okolnosti by mi to nevadilo. Jenomze to co ja mam doma jako porci pro sebe, bylo pro 4 lidi. Takze po obede jsem byla stale hladova. Opravdu miluju svoji rodinu. Uz at jsem v Zagore.
V pul ctvrte jsme se sesli s Carven, Izzatem a Othmanem. Vesnicka byla moc pekna. Videli jsme vyrobu mistni keramiky a pak i konecne produkty. Z vesnicky jsme jeli do kancelare CSM, kde jsme u sisi a caje posedeli a pokecali. Dorazil i Hicham a Abdul.
Pak uz jen cesta domu. Cestou me vsak nastesti napadlo koupit si sendvic. Mela jsme hlad. A zaroven to byla ma vecere. Protoze pri cekani na nasi veceri doma jsem usnula. Nesnasim ty jejich pozdni vecere. Jist po desaty je fakt nezdrave... Dalsi den bez jidla. Kdo chcete zhubnout, prijedte do moji rodiny. Ta Vas rozhodne nevykrmi.
Po zbytek dopoledne jsme mely volno. Cestou domu jsme potkaly Othmana, tak jsme trochu pokecali. Doma me cekal uzasny obed. Michana vajicka a placka. Za normalnich okolnosti by mi to nevadilo. Jenomze to co ja mam doma jako porci pro sebe, bylo pro 4 lidi. Takze po obede jsem byla stale hladova. Opravdu miluju svoji rodinu. Uz at jsem v Zagore.
V pul ctvrte jsme se sesli s Carven, Izzatem a Othmanem. Vesnicka byla moc pekna. Videli jsme vyrobu mistni keramiky a pak i konecne produkty. Z vesnicky jsme jeli do kancelare CSM, kde jsme u sisi a caje posedeli a pokecali. Dorazil i Hicham a Abdul.
Pak uz jen cesta domu. Cestou me vsak nastesti napadlo koupit si sendvic. Mela jsme hlad. A zaroven to byla ma vecere. Protoze pri cekani na nasi veceri doma jsem usnula. Nesnasim ty jejich pozdni vecere. Jist po desaty je fakt nezdrave... Dalsi den bez jidla. Kdo chcete zhubnout, prijedte do moji rodiny. Ta Vas rozhodne nevykrmi.
Navrat do Rabatu
Rano jsme vstali uz v 7 hodin. Vsechno vypadalo slibne. Taxikem jsme dojeli az k hlavni silnici smer Meknes. Nasnidali se chteli vyrazit. Stesti nam ale nepralo. Mam pocit, ze nejak moc pritahujeme policii. Tentokrat zatkli Hassana. Mysleli si, ze je falesny pruvodce a tak si udelal vylet na policejni stanici. My jsme na nej musely pockat. Trvalo to temer hodinu, ale nakonec dorazil za nami.
Po pul hodine se nam podarilo stopnout dodavku, ktera prevazela datle a jela az do Fesu. Svezli jsme se az pred Azrou. Nejvetsi prekvapeni nastalo po vystoupeni. Ridic chtel zaplatit. Tak jsme se s nim chvili hadali, ale vzhledem k tomu, ze jsme nic nemeli, tak mel smulu. Dalsi auto nas hodilo do Azrou. Udelali jsme si mensi vylet do prirody, rozloucily se s Hassanem a pokracovaly do Rabatu.
Mely jsme opravdu stesti. Stoply jsme nadherneho veterinare. Obe jsme se zamilovaly na prvni pohled. Byl proste uzasny a moc mily. Jmenoval se Hassan. Celou cestu jsme si povidali a umel dokonce i trochu anglicky. Pak jsme se bohuzel museli rozloucit. Hassan pokracoval do centa Meknesu a my do Rabatu.
Stoply jsme dva mlade pary. Ty si myslely, ze chceme na nadrazi :-)) Vubec nam nechtely verit, ze cestujeme stopem. Svezly nas jen kousek. Dalsi ridic, co nas vezl mluvil jenom arabsky, takze nic moc. Cestou nas opet chytla policie, tak me cekalo dlouhe vysvetlovani ve francouzstine. Nakonec nas pustili a mohlo se pokracovat.
V Khemissetu jsme stoply fotbalistu Hichama. Hral za mistni klub, ktery v roce 2006 vyhral dokonce sampionat. Byla s nim sranda. Pak nam dokonce koupil i pivo. Chudak si myslel, ze nas opije. Nejak mu nedoslo, ze jsem z Cech a dva male Heinekeny se mnou nic neudelaji. Snazil se nas zvat na veceri a pak s sobe do bytu, ale byl naprosto neskodny. Vysadil nas v Agdalu (cast Rabatu). Pesky jsme dosly do mediny a pak busem domu.
Kdyz jsem dorazila domu, byla jsem dost hotova a hlavne hladova. Tesila jsem se na veceri, ale to bych toho po me rodine chtela moc. Vecere nebyla a nebo jsem ji zaspala. Takze o hladu...
Po pul hodine se nam podarilo stopnout dodavku, ktera prevazela datle a jela az do Fesu. Svezli jsme se az pred Azrou. Nejvetsi prekvapeni nastalo po vystoupeni. Ridic chtel zaplatit. Tak jsme se s nim chvili hadali, ale vzhledem k tomu, ze jsme nic nemeli, tak mel smulu. Dalsi auto nas hodilo do Azrou. Udelali jsme si mensi vylet do prirody, rozloucily se s Hassanem a pokracovaly do Rabatu.
Mely jsme opravdu stesti. Stoply jsme nadherneho veterinare. Obe jsme se zamilovaly na prvni pohled. Byl proste uzasny a moc mily. Jmenoval se Hassan. Celou cestu jsme si povidali a umel dokonce i trochu anglicky. Pak jsme se bohuzel museli rozloucit. Hassan pokracoval do centa Meknesu a my do Rabatu.
Stoply jsme dva mlade pary. Ty si myslely, ze chceme na nadrazi :-)) Vubec nam nechtely verit, ze cestujeme stopem. Svezly nas jen kousek. Dalsi ridic, co nas vezl mluvil jenom arabsky, takze nic moc. Cestou nas opet chytla policie, tak me cekalo dlouhe vysvetlovani ve francouzstine. Nakonec nas pustili a mohlo se pokracovat.
V Khemissetu jsme stoply fotbalistu Hichama. Hral za mistni klub, ktery v roce 2006 vyhral dokonce sampionat. Byla s nim sranda. Pak nam dokonce koupil i pivo. Chudak si myslel, ze nas opije. Nejak mu nedoslo, ze jsem z Cech a dva male Heinekeny se mnou nic neudelaji. Snazil se nas zvat na veceri a pak s sobe do bytu, ale byl naprosto neskodny. Vysadil nas v Agdalu (cast Rabatu). Pesky jsme dosly do mediny a pak busem domu.
Kdyz jsem dorazila domu, byla jsem dost hotova a hlavne hladova. Tesila jsem se na veceri, ale to bych toho po me rodine chtela moc. Vecere nebyla a nebo jsem ji zaspala. Takze o hladu...
Poust
Hned rano jsme se vydali do Merzougy. Vzhledem k tomu, ze v okoli nebyl zadny taxik ani autobus, museli jsme pesky. Po 2 kilometrech se nam nastesti podarilo stopnout pick-up. Cesta byla dost zajimava. Vzadu se totiz vezla kurata a my se museli tedy vejit dopredu. Na miste spolujezdce to neni pro tri lidi zrovna moc pohodlne, ale nakonec jsme se prece jen nejak vesli.
Po prijezdu jsme si dali snidani. Ta se skladala z caje, chleba a cokolady. Takze nic moc... Nejvyssi cas zkusit mensi vylet. Duny nebyly moc daleko. Nejdrive jsme se zastavili na mensi pauzu u shluku stromu. Byl tam alespon stin. Pak jsme pokracovali dal. Hassan s Carven pokracovali k dalsi stromum a ja mezitim vylezla na prvni mensi dunu. Potom me napadl dost blaznivy napad. Musela jsem se nejak z duny dostat dolu, tak jsem zkusila valet sudy. Ty vole to byl fakt mazec. Pokud nemate extremne silny zaludek, nezkousejte to!!! Kdyz jsem se dole zastavila, myslela jsem, ze je to muj konec. Trvalo mi celkem dlouho, nez jsem se vzpamatovala. A pisek jsem mela naprosto vsude. Ale byl to zase nevsedni zazitek.
Dalsi pauza byla u dalsich stromu. Tam jsem se konecne vzpamatovala a prestalo se mi chtit zvracet. Zacalo byt ale desne vedro a mne bylo jasne, ze na nejvyssi dunu vazne nemam. Carven to ale chtela zkusit, tak s Hassanem vyrazili. Ale nedosli ani do pulky a Carven se cela mrtva vratila. Po dlouhem odpocinku jsme se vydali zpet. Mezitim jsme zacli take resit ubytovani na vecer. Podarilo se mi zaridit pres Hospitality club v Er Rachidii.
Z Merzougy jsme to zkusili stopem. Super zazitek. Zastavili nam dva motorkari. Ja s Carven jsme se svezly a s Hassanem se domluvili, ze se nekde sejdem. Motorkari, ale potom meli zahybat do mensi vesnici, ale nabidli nam odvoz dal. Carven (slepice jedna) to odmitla, takze jsme trcely jak dva trotlove uprostred naproste pustiny. Bylo desne vedro a nic nejezdilo. Aby toho nebylo malo, dosla nam i voda. Dost hnusny zazitek. Nakonec se nam podarilo vratit se do Merzougy taxikem. Jedine pozitivni byl vylet s motorkari, bylo to paradni.
Z Merzougy jsme si vzali taxi do Rissani a tam na nas cekal Khalid (nas ubytovatel). Pokracovali jsme do Erfoudu, kde jsme si konecne dali obed a trochu si to tam prohlidli. K veceru jsme se vydali do Er Rachidie. Bydlel sam a byl to vlastnik internetove kavarny. Byl trochu doterny a ubytovani nic moc, ale bylo to zadarmo. Co by clovek nechtel...
Po prijezdu jsme si dali snidani. Ta se skladala z caje, chleba a cokolady. Takze nic moc... Nejvyssi cas zkusit mensi vylet. Duny nebyly moc daleko. Nejdrive jsme se zastavili na mensi pauzu u shluku stromu. Byl tam alespon stin. Pak jsme pokracovali dal. Hassan s Carven pokracovali k dalsi stromum a ja mezitim vylezla na prvni mensi dunu. Potom me napadl dost blaznivy napad. Musela jsem se nejak z duny dostat dolu, tak jsem zkusila valet sudy. Ty vole to byl fakt mazec. Pokud nemate extremne silny zaludek, nezkousejte to!!! Kdyz jsem se dole zastavila, myslela jsem, ze je to muj konec. Trvalo mi celkem dlouho, nez jsem se vzpamatovala. A pisek jsem mela naprosto vsude. Ale byl to zase nevsedni zazitek.
Dalsi pauza byla u dalsich stromu. Tam jsem se konecne vzpamatovala a prestalo se mi chtit zvracet. Zacalo byt ale desne vedro a mne bylo jasne, ze na nejvyssi dunu vazne nemam. Carven to ale chtela zkusit, tak s Hassanem vyrazili. Ale nedosli ani do pulky a Carven se cela mrtva vratila. Po dlouhem odpocinku jsme se vydali zpet. Mezitim jsme zacli take resit ubytovani na vecer. Podarilo se mi zaridit pres Hospitality club v Er Rachidii.
Z Merzougy jsme to zkusili stopem. Super zazitek. Zastavili nam dva motorkari. Ja s Carven jsme se svezly a s Hassanem se domluvili, ze se nekde sejdem. Motorkari, ale potom meli zahybat do mensi vesnici, ale nabidli nam odvoz dal. Carven (slepice jedna) to odmitla, takze jsme trcely jak dva trotlove uprostred naproste pustiny. Bylo desne vedro a nic nejezdilo. Aby toho nebylo malo, dosla nam i voda. Dost hnusny zazitek. Nakonec se nam podarilo vratit se do Merzougy taxikem. Jedine pozitivni byl vylet s motorkari, bylo to paradni.
Z Merzougy jsme si vzali taxi do Rissani a tam na nas cekal Khalid (nas ubytovatel). Pokracovali jsme do Erfoudu, kde jsme si konecne dali obed a trochu si to tam prohlidli. K veceru jsme se vydali do Er Rachidie. Bydlel sam a byl to vlastnik internetove kavarny. Byl trochu doterny a ubytovani nic moc, ale bylo to zadarmo. Co by clovek nechtel...
pondělí 28. dubna 2008
Fotodokumentace pro pobaveni
Typicka barva pro Chefchauen je modra.
Tak tohle jsem s Izzatem po vecernim vylete.
Nase super auto pro vylet do hor.
A tohle jsem u te Barage (jezera) s ridicem a mistnim obyvatelem.
Zaver naseho vyletu. Nasi policiste, co si nas odvezli na stanici a pak do hotelu. Zleva Mohamed, ja, Aziz a ten posledni nevim.
Fotodokumentace
Tak takhle jsme si uzivali v hasis doupeti, kdyz venku prselo...
A to jsme vsichni dohromady. Karim, ja, Said a Carven.
Tohle uz je Chefchauen. Tarik, ja, Othmane a Said.
Super pocasi pro turu do hor...Cesta do pouste
Plan byl jasny. Zpet do Azrou a potom primo k pousti. S Hassanem jsme byly domluvene, ze se potkame v Rissani. Stop byl husty. Chytly jsme priopileho ridice v mercedesu. Nakonec jsme chvili ridila ja, ale zdalo se mu, ze jedu moc rychle. A to sem to smazila neuveritelnych 40 km/h. Zavratna rychlost. A stale jsem slysela: Zpomal!!! Tak jsme se na neho vyprdly a cekaly dal. Aut moc nejezdilo, tak jsme sly kus pesky. Pak nam zastavil jeden ridic a hodil nas do Azrou.
Mesto jsme musely projit pesky. Byla to celkem dalka. Pak nas kus svezla dodavka, co prevazela kravu a kozu. Opet novy zazitek. Dalsi mercedes nas hodil do dalsiho mesta a jako darek jsem dostala reklamni ksiltovku. Byl to totiz majitel prepravni firmy. Pak jsme stoply dva chlapiky, kteri jeli do Er Rachidie. Cestou jsme ale meli pauzu v Richi (male mestecko). Jeden z nich tam mel neco pracovniho, tak ten druhy nas pozval na caj.
V Er Rachidii jsme stoply dalsi auto. Mezitim jsme ale resily ubytovani. Nakonec jsme si pres Hospitality club domluvily dost levne ubytovnu. Mely jsme tam zarizeny i odvoz. Hassan prijel za nami. Dokonce jsme videly i pisecne duny, ale na vylet bylo uz moc pozde. Ubytovna byla super. Dalo se dat spat i venku pod sirym nebem. Pres noc je dost teplo, takze nebyl problem.
Mesto jsme musely projit pesky. Byla to celkem dalka. Pak nas kus svezla dodavka, co prevazela kravu a kozu. Opet novy zazitek. Dalsi mercedes nas hodil do dalsiho mesta a jako darek jsem dostala reklamni ksiltovku. Byl to totiz majitel prepravni firmy. Pak jsme stoply dva chlapiky, kteri jeli do Er Rachidie. Cestou jsme ale meli pauzu v Richi (male mestecko). Jeden z nich tam mel neco pracovniho, tak ten druhy nas pozval na caj.
V Er Rachidii jsme stoply dalsi auto. Mezitim jsme ale resily ubytovani. Nakonec jsme si pres Hospitality club domluvily dost levne ubytovnu. Mely jsme tam zarizeny i odvoz. Hassan prijel za nami. Dokonce jsme videly i pisecne duny, ale na vylet bylo uz moc pozde. Ubytovna byla super. Dalo se dat spat i venku pod sirym nebem. Pres noc je dost teplo, takze nebyl problem.
Patek a zacatek naseho vyletu
Puvodne jsme chtely hned po skole vyrazit na stop, ale nemely jsme jeste ubytovani, tak jsme sly nejdrive ke Carven zkouknout muj Hospitality club a Couch surfing. Opsaly jsme si par kontaktu. Mezitim vsak byl hotovy kuskus, takze jsme se najedly a vyrazily. Vzhledem k tomu, ze jsme naprosto netusily kudy, vzaly jsme si taxi.
Pak uz stopu nic nebranilo. Ze zacatku to slo celkem lehce. Cestou jsme se trochu zdrzely, protoze jsme byly opet pozvany na caj a mensi obcerstveni. Bylo to velmi prijemne. Rodina se nas potom snazila ukecat, at s ni zustaneme dele. Musely jsme ale pokracovat. Mensi zadrhel nastal, kdyz jsme si stoply auto spatnym smerem. Ale nakonec to bylo celkem dobre. Byl to moc mily doktor. Protoze uz vsak bylo pozde, zustaly jsme s jeho rodinou pres noc.
Ukazal nam dum sve rodiny, dum co si stavi a pak byl nejvyssi cas na veceri. Jo ale jeste predtim se nam pochlubil se svoji prednaskou na tema pohlavni choroby. Byla to celkem sranda. Jinak k veceri jsme meli kure, hranolky a tak... Bylo to vazne dobry. Taky jsme se dozvedely o dalsich mistnich zvycich. Do ted jsem netusila, ze kdyz je v rodine doktor, zasadne ji sam nebo max. s matkou. Ma totiz takove vysadni pravo, ze ostatni zeny mu nejsou hodny.
Vecer jsme jeste trochu povidali, ale byli jsme celkem unaveni, tak jsme sli celkem brzo spat.
Pak uz stopu nic nebranilo. Ze zacatku to slo celkem lehce. Cestou jsme se trochu zdrzely, protoze jsme byly opet pozvany na caj a mensi obcerstveni. Bylo to velmi prijemne. Rodina se nas potom snazila ukecat, at s ni zustaneme dele. Musely jsme ale pokracovat. Mensi zadrhel nastal, kdyz jsme si stoply auto spatnym smerem. Ale nakonec to bylo celkem dobre. Byl to moc mily doktor. Protoze uz vsak bylo pozde, zustaly jsme s jeho rodinou pres noc.
Ukazal nam dum sve rodiny, dum co si stavi a pak byl nejvyssi cas na veceri. Jo ale jeste predtim se nam pochlubil se svoji prednaskou na tema pohlavni choroby. Byla to celkem sranda. Jinak k veceri jsme meli kure, hranolky a tak... Bylo to vazne dobry. Taky jsme se dozvedely o dalsich mistnich zvycich. Do ted jsem netusila, ze kdyz je v rodine doktor, zasadne ji sam nebo max. s matkou. Ma totiz takove vysadni pravo, ze ostatni zeny mu nejsou hodny.
Vecer jsme jeste trochu povidali, ale byli jsme celkem unaveni, tak jsme sli celkem brzo spat.
neděle 27. dubna 2008
Oprskly zlodejicek
Skola byla pohodova. Othmane byl na te konferenci, takze ho zaskocil Izzat. To bylo super. Mam Izzata rada, je s nim sranda. Zacali jsme probirat cislovky a hodiny. Celkem dobry. Ale domaci ukol jsme dostali celkem dlouhy. Meli jsme napsat cislovky od 31 do 99. Husty... Na druhou stranu je to dobre procviceni.
Carven po skole vyrazela do Casablancy. Na tom jsem byla moc unavena, tak jsem sla domu. Vypadalo to, jako naprosto klidny den. Chtela jsem ho stravit predevsim odpocinkem. To mi vsak osud nedopral. Po chvili uceni za mnou prisel Hicham, jestli nemam nahodou jeho notas. Ten jsem samozrejme nemela. Zaclo velke pozdvizeni a hledani. Ahmed se vratil z prace a pak dorazil i Yussuf. Notas byl ukraden. Yussuf je policista, takze okamzite zaclo vysetrovani. Zlodej byl nastesti celkem rychle dopaden. Byl to maly kluk (asi tak 7 let). Nakonec z nej vypadlo, ze me sledoval od chvile, kdy jsem se rozloucila s Natasou. V nestrezenou chvili vklouzl do domu (ty se moc nezamykaji) a slohnul ho.
Nakonec to pro vsechny byla strasne vtipna historka. Po obede jsme se chvili koukala na tu moji telenovelu a zacal si se mnou povidat Yussuf. Za normalnich okolnosti bych byla rada, ale jeho otazky se hodne rychle ztocily na sex. Ptal se me, kolik jsem mela chlapu, jestli mam rada Marocany a tak. Byla jsem desne prekvapena, ale nastesti to skoncilo jenom u otazek.
Kdyz odesel zpet do prace, sla jsem si lehnout. Cele odpoledne jsem prochrapala. Uz jsem to nutne potrebovala. Kolem osme jsem konecne zacala delat svuj domaci ukol. Slo to dobre. A pak byla vecere. Sesla se cela rodina. Prisla i nejstarsi sestra s manzelem a synem a Yussuf prisel se svoji zenou a malou dcerou. Mega slezina. Ale alespon byla sranda.
Byl to pro mne dalsi neuveritelny den.
Carven po skole vyrazela do Casablancy. Na tom jsem byla moc unavena, tak jsem sla domu. Vypadalo to, jako naprosto klidny den. Chtela jsem ho stravit predevsim odpocinkem. To mi vsak osud nedopral. Po chvili uceni za mnou prisel Hicham, jestli nemam nahodou jeho notas. Ten jsem samozrejme nemela. Zaclo velke pozdvizeni a hledani. Ahmed se vratil z prace a pak dorazil i Yussuf. Notas byl ukraden. Yussuf je policista, takze okamzite zaclo vysetrovani. Zlodej byl nastesti celkem rychle dopaden. Byl to maly kluk (asi tak 7 let). Nakonec z nej vypadlo, ze me sledoval od chvile, kdy jsem se rozloucila s Natasou. V nestrezenou chvili vklouzl do domu (ty se moc nezamykaji) a slohnul ho.
Nakonec to pro vsechny byla strasne vtipna historka. Po obede jsme se chvili koukala na tu moji telenovelu a zacal si se mnou povidat Yussuf. Za normalnich okolnosti bych byla rada, ale jeho otazky se hodne rychle ztocily na sex. Ptal se me, kolik jsem mela chlapu, jestli mam rada Marocany a tak. Byla jsem desne prekvapena, ale nastesti to skoncilo jenom u otazek.
Kdyz odesel zpet do prace, sla jsem si lehnout. Cele odpoledne jsem prochrapala. Uz jsem to nutne potrebovala. Kolem osme jsem konecne zacala delat svuj domaci ukol. Slo to dobre. A pak byla vecere. Sesla se cela rodina. Prisla i nejstarsi sestra s manzelem a synem a Yussuf prisel se svoji zenou a malou dcerou. Mega slezina. Ale alespon byla sranda.
Byl to pro mne dalsi neuveritelny den.
Hura na plaz
Pocasi se konecne uklidnilo a zacina byt teplo. Proto jsme se rozhodly s Carven a Natasou vyrazit na plaz. Rano ve skole me Thomas vazne nas*ral. O prestavce sel kourit sisu a behem celeho vyucovani odchazel dat si aspon sluka. Jsem myslela, ze uz ho vazne zastrelim.
Kolem treti jsme se sesly a vyrazily na bus. Cestu na plaz jsme nasly celkem snadno. Na plazi moc lidi nebylo. Spis jenom par surfaru. Voda byla taky celkem studena. Snesu dost, ale tohle bylo az moc. Z Natasy take vylezlo, ze jim Othmane pozadal, aby mu napsala proslov na konferenci, na kterou zitra jede. A Natasa pozadala o pomoc nas. Prvni jsme se toho chopila ja. Ale na plazi bylo teplo a klid, takze jsem behem chvile usnula. No nic...
Pak jsme se zacaly pomalu vracet. Vzaly jsme to starou medinou. Tam jsme si koupily varenou kukurici za 2 dirhamy (cca 5 Kc). Proste super cena. Mela jsem jeste trochu hlad, tak jsem si koupila dortik. Jsou tady desne levny a moc dobry. No, nejvyssi cas dopsat Othmanovi tu rec. Sedly jsme si do parku a zacaly. Slo to celkem lehce. Park ale zaviral brzo, tak jsme se musely presunout. Nastesti to uz bylo celkem hotove. Byly jsme na sebe pysni. Moc good.
Sedly jsme na bus a jely domu. V Youssufii (nase ctvrt) jsme to dopsaly. No a sly jsme domu. Doma celkem nic zajimaveho. Jenom na mne uplne zapomneli s veceri. Ale hlady jsem nastesti neumrela. Na vikend planujeme vylet do Merzougy (do pouste).
Kolem treti jsme se sesly a vyrazily na bus. Cestu na plaz jsme nasly celkem snadno. Na plazi moc lidi nebylo. Spis jenom par surfaru. Voda byla taky celkem studena. Snesu dost, ale tohle bylo az moc. Z Natasy take vylezlo, ze jim Othmane pozadal, aby mu napsala proslov na konferenci, na kterou zitra jede. A Natasa pozadala o pomoc nas. Prvni jsme se toho chopila ja. Ale na plazi bylo teplo a klid, takze jsem behem chvile usnula. No nic...
Pak jsme se zacaly pomalu vracet. Vzaly jsme to starou medinou. Tam jsme si koupily varenou kukurici za 2 dirhamy (cca 5 Kc). Proste super cena. Mela jsem jeste trochu hlad, tak jsem si koupila dortik. Jsou tady desne levny a moc dobry. No, nejvyssi cas dopsat Othmanovi tu rec. Sedly jsme si do parku a zacaly. Slo to celkem lehce. Park ale zaviral brzo, tak jsme se musely presunout. Nastesti to uz bylo celkem hotove. Byly jsme na sebe pysni. Moc good.
Sedly jsme na bus a jely domu. V Youssufii (nase ctvrt) jsme to dopsaly. No a sly jsme domu. Doma celkem nic zajimaveho. Jenom na mne uplne zapomneli s veceri. Ale hlady jsem nastesti neumrela. Na vikend planujeme vylet do Merzougy (do pouste).
Poklidne utery
Rano se nam podarilo chytit hned prvni autobus v 6:00 do Rabatu. Musely jsme sice vstavat dost brzo, ale budiz. Autobus byl celkem rychly, ale kdyz jsme se blizili k Rabatu, udelal s nami mega okruzni jizdu, takze jsme se dost zdrzely... Nakonec jsme vylezly kdesi na autobusovem nadrazi, ale naprosto jsme nemely poneti kde jsme. Nezbylo nam nic jineho, nez si vzit taxi.
Skolu jsme stihly s malym zpozdenim. Pouze 40 minut, coz je celkem dobry. Ale byly jsme dost unavene. Odpoledni plan byl proto zcela jasny. Odpocinek doma. Odpoledne jsem stravila koukanim na televizi a psanim zprav na blog... Moje telenovela Nur je cim dal tim zamotanejsi. Dokonce tam byl i pokus o sebevrazdu ;-)
Jinak naprosto klidny den. Uz nic zajimaveho. Nastesti...
Skolu jsme stihly s malym zpozdenim. Pouze 40 minut, coz je celkem dobry. Ale byly jsme dost unavene. Odpoledni plan byl proto zcela jasny. Odpocinek doma. Odpoledne jsem stravila koukanim na televizi a psanim zprav na blog... Moje telenovela Nur je cim dal tim zamotanejsi. Dokonce tam byl i pokus o sebevrazdu ;-)
Jinak naprosto klidny den. Uz nic zajimaveho. Nastesti...
úterý 22. dubna 2008
Tohle jsem necekala
Rano jsme se probudily s Carven v pul jedenacte. Rovnou jsme sly na snidani. Pak se vratily, abychom si sbalily veci. Nejdriv za nami prisel Izzat a pak i ostatni. Kluci jeste nesnidali, tak jsme sli s nimi. Izzat me s Carven pozval na caj. Natasa se rozhodla jeste den zustat. Sli jsme spolecne s klukama k taxikum. Prvni nas opustil Izzat, ten pokracoval do Tangeru. Kluci sli na dalsi stanoviste do Ouazzane. Natasa se vratila zpatky a my si udelaly jeste maly vylet.
Bylo krasne, tak jsme si sedly na louku a trochu odpocivaly. Kolem druhe jsme zacaly stopovat. Nic moc nejezdilo, protoze byla doba obeda, ale nakonec se povedlo. Stoply jsme mlady manzelsky par, ktery jel do Ouazzane. Byli moc mily. Jenom styl rizeni byl dost husty. Zadne silnicni predpisy neexistovaly a ze jsme jeli obcas v protismeru, to taky nevadilo. Prumerna rychlost byla kolem 110 km/h, coz by ani tak nevadilo, kdyby vetsina silnice nebyly nejruznejsi serpentiny. Myslela jsem, ze se vazne pobleju. Pak jsme pichli, takze nastalo slozite vymenovani gumy. V aute samozrejme nebylo kompletni vybaveni a hever taky nic moc. Stopli jsme taxik a vsech 7 chlapu se do toho pustilo. Uz to celkem slo.
Zbytek cesty uz byl celkem klidny. Dokonce nam chteli zaplatit autobus zpet. To jsme odmitly a nechaly se hodit na silnici smer Rabat. To byla asi osudova chyba...
Cestou do Rabatu jsme chtely navstivit rimske ruiny. Melo to byt jen 33 km. Stop sel celkem dobre. Stoply jsme mini dodavku, ktera zajistovala mistni dopravu. Cestovaly jsme spolu s 8 chlapama. Ridic vsak neumel dobre francouzsky a spatne pochopil, kam chceme. Misto navstevy ruin jsme mely okruzni jizdu po venkove. Byl to mazec. Mistni vesnice jsou totiz propojene pouze kamenitou polni cestou. Maximalni mozna rychlost na teto ceste je 20 km/h. A drnca to jak prase. Nakonec jsme skoncily v male vesnicce uprostred hor. Naprosto jsme netusily, kde jsme. Super pocit byt ztracen nekde v horach. Mistni nam nabidli ubytovani, ale Carven chtela zpatky.
Ridic nastesti souhlasil, ze nas hodi zpatky do Ouazzane. Cesta byla desna a dlouha. Samozrejme jsme dojeli az za naproste tmy. Okamzite jsme zacaly stopovat. Nejdrive jsme stoply mistni, kteri nam nabidli opet ubytovani. Ale my jsme potrebovaly zpet do Rabatu. Tak jsme pokracovaly. Za nedlouho nam zastavili 2 chlapy s tim, ze jedou do Rabatu. Byli ale naprosto stati. Pivo a hash. Po chvili s nami zahnuli na vedlejsi silnici a zacali to zkouset. Nastesti se nam podarilo utect.
Pripojil se k nam jeden mistni mladik. Nastesti byl v pohode. A prisel jeho dalsi kamarad, az se to nakonec nakupilo, ze jsme mely 6 mistnich bodyguardu :-) Z duvodu bezpecnosti nam doporucili stopovat pobliz policejni hlidky. Tech je tu vsude na silnicich plno, protoze v zime uteklo z vezeni 6 velmi nebezpecnych teroristu. To vsak ale take nebyl dobry napad. Netrvalo dlouho a policajti si pro nas prijeli. Cekala nas pasova kontrola. Ja jsem pas nastesti mela, ale Carven ne. Odstavili si nas stranou a pak si pro nas prijelo obrnene auto. Odvezli nas na mistni policejni stanici. Docasne jsme byly zadrzeny a cekala nas kontrola viz. Mistni velitel vsak neumel anglicky. Takze jsem se mu vsechno snazila vysvetlit spanelsko-francouzsko-arabsky. Nakonec se podarilo. Stravily jsme cast noci na stanici a pak nas deportovali do hotelu. Pro mistni strazniky jsme byly super atrakce. Jeden me dokonce pozadal o cislo a ted mi pise, jak mu chybime :-))
Musim rict, ze tohle byl muj nejhustsi den v zivote. Tolik dobrodruzstvi najednou se hned tak nezazije... Hotel byl nastesti sluny a levny. Prvni bus do Rabatu nam jede v 6:00, tak stihneme i cast vyucovani.
Bylo krasne, tak jsme si sedly na louku a trochu odpocivaly. Kolem druhe jsme zacaly stopovat. Nic moc nejezdilo, protoze byla doba obeda, ale nakonec se povedlo. Stoply jsme mlady manzelsky par, ktery jel do Ouazzane. Byli moc mily. Jenom styl rizeni byl dost husty. Zadne silnicni predpisy neexistovaly a ze jsme jeli obcas v protismeru, to taky nevadilo. Prumerna rychlost byla kolem 110 km/h, coz by ani tak nevadilo, kdyby vetsina silnice nebyly nejruznejsi serpentiny. Myslela jsem, ze se vazne pobleju. Pak jsme pichli, takze nastalo slozite vymenovani gumy. V aute samozrejme nebylo kompletni vybaveni a hever taky nic moc. Stopli jsme taxik a vsech 7 chlapu se do toho pustilo. Uz to celkem slo.
Zbytek cesty uz byl celkem klidny. Dokonce nam chteli zaplatit autobus zpet. To jsme odmitly a nechaly se hodit na silnici smer Rabat. To byla asi osudova chyba...
Cestou do Rabatu jsme chtely navstivit rimske ruiny. Melo to byt jen 33 km. Stop sel celkem dobre. Stoply jsme mini dodavku, ktera zajistovala mistni dopravu. Cestovaly jsme spolu s 8 chlapama. Ridic vsak neumel dobre francouzsky a spatne pochopil, kam chceme. Misto navstevy ruin jsme mely okruzni jizdu po venkove. Byl to mazec. Mistni vesnice jsou totiz propojene pouze kamenitou polni cestou. Maximalni mozna rychlost na teto ceste je 20 km/h. A drnca to jak prase. Nakonec jsme skoncily v male vesnicce uprostred hor. Naprosto jsme netusily, kde jsme. Super pocit byt ztracen nekde v horach. Mistni nam nabidli ubytovani, ale Carven chtela zpatky.
Ridic nastesti souhlasil, ze nas hodi zpatky do Ouazzane. Cesta byla desna a dlouha. Samozrejme jsme dojeli az za naproste tmy. Okamzite jsme zacaly stopovat. Nejdrive jsme stoply mistni, kteri nam nabidli opet ubytovani. Ale my jsme potrebovaly zpet do Rabatu. Tak jsme pokracovaly. Za nedlouho nam zastavili 2 chlapy s tim, ze jedou do Rabatu. Byli ale naprosto stati. Pivo a hash. Po chvili s nami zahnuli na vedlejsi silnici a zacali to zkouset. Nastesti se nam podarilo utect.
Pripojil se k nam jeden mistni mladik. Nastesti byl v pohode. A prisel jeho dalsi kamarad, az se to nakonec nakupilo, ze jsme mely 6 mistnich bodyguardu :-) Z duvodu bezpecnosti nam doporucili stopovat pobliz policejni hlidky. Tech je tu vsude na silnicich plno, protoze v zime uteklo z vezeni 6 velmi nebezpecnych teroristu. To vsak ale take nebyl dobry napad. Netrvalo dlouho a policajti si pro nas prijeli. Cekala nas pasova kontrola. Ja jsem pas nastesti mela, ale Carven ne. Odstavili si nas stranou a pak si pro nas prijelo obrnene auto. Odvezli nas na mistni policejni stanici. Docasne jsme byly zadrzeny a cekala nas kontrola viz. Mistni velitel vsak neumel anglicky. Takze jsem se mu vsechno snazila vysvetlit spanelsko-francouzsko-arabsky. Nakonec se podarilo. Stravily jsme cast noci na stanici a pak nas deportovali do hotelu. Pro mistni strazniky jsme byly super atrakce. Jeden me dokonce pozadal o cislo a ted mi pise, jak mu chybime :-))
Musim rict, ze tohle byl muj nejhustsi den v zivote. Tolik dobrodruzstvi najednou se hned tak nezazije... Hotel byl nastesti sluny a levny. Prvni bus do Rabatu nam jede v 6:00, tak stihneme i cast vyucovani.
Chefchauen
Rano jsme v 5:40 vyrazili na bus. Said s Karimem nas sli doprovodit. Karim zaplatil bus, rozloucili jsme se a pokracovaly v nasi ceste dal. Byla to dlouha cesta. V Tetouanu jsme musely presedat. Puvodne jsme to chtely vzit z Tetouanu stopem, ale byl zacalo strasne prset. Do Chefchauenu jsme prijely okolo 11 hodiny. Tam jsme zjistily, jak ignorantsky hovada jsou u policie. Ridici autobusu jsme zaplatily 50 dirhamovou bankovkou, ale ten nemel na zpet. Rekl nam, ze v Chefchauenu rozmeni. Sel do kancelare autobusove spolecnosti, ktera je vedle policie. A zpustil na nas, ze nema drobne a ze nam misto toho da jizdenku do Rabatu. To jsme ale nechtely. Navic jsem to musela cele vyrizovat ve francouzstine. Chtely jsme po nem hotovost. To nam vsak odmitl. Na celou udalost se dival mistni policista a smal se... Nakonec ridic zdrhnul a my prisly o 20 dirhamu. Policista nic neudelal!!! Celkem me to rozzurilo. No nic.
Tak jsme si vzaly taxik a jely do mediny. Vedely jsme, ze by ostatni meli byt ubytovani v hotelu Barcelona. Bingo, byli tam. Kluci rozhodli, ze zustanou az do pondeli, tak jsme se taky ubytovaly. Byl to celkem pekny hotel. Natasa s Thomasem byly venku na snidani. Kluci meli taky hlad, tak jsme sli za nimi. Nasli jsme je celkem v pohode. Carven zustala s nima a ja sla s klukama jinam na snidani. Hicham nedorazil, ale byl tam Othmane, Abdul a jeho dva kamaradi (Mohamed a Said). Pri snidani byla sranda. Pak me kluci vzali na prohlidku mesta a mensi treking. Sli jsme k vodopadum a pak do hor.
Byl to super vylet. Opet zacalo prset, takze jsme se zpatky vratili naprosto mokri. Sla jsem se prevlect, ale nemela jsme suche kalhoty. Musela jsem si vzit docasne pyzamo = kratke kratasky. Musela jsem ven z pokoje a venku byli kluci. Bez piskotu a potlesku se to samozrejme neobeslo. Carven zacalo byt pekne zle, takze cely den stravila v posteli. Nastesti jeji jeany byly suche, tak jsem si je pujcila. Byly sice trochu mensi, ale to mi fakt nevadilo.
Sla jsem si prohlednout mesto a vyfotit si par veci. Nakonec me odchytil do sveho kramku mistni obchodnik. Dostal me na to, ze umel trochu cesky. Vysvetlil mi spoustu mistnich zvyku a ukazal mi tapiserie tuaregu, amazirghu a ostatnich. Mne se vsak nejvic libila bunda z velbloudi vlny. Tak zacalo smlouvani. Dostala jsem se na polovinu zacatecni ceny, coz nebylo az tak zle. Bunda je fakt super a tepla. Alespon mi pak nebyla zima.
Vratila jsem se do hotelu. Carven uz bylo lip, tak sla se mnou ven. Na namesti jsme potkaly recepcniho Aliho (mlady a mily kluk) a ten nas nasmeroval za ostatnimi. Sedeli v male kavarnicce. Uz dorazil i Izzat, coz bylo super. Vratili jsme se do hotelu a chvili posedeli na terase. Na vecer jsme se domluvili, ze vyrazime ven. Carven zacalo byt ale zase zle, tak sla spat.
Kluci pritahli par holek a pozvali me na sisu. Vsichni vsak mluvili arabsky a dost rychle, takze jsem nerozumela ani slovo. Celkem dost nastvane jsem odesla. Pak se konecne vykodrcali a slo se ven. Thomas nastesti odpoledne odjel do Rabatu, tak sla jenom Natasa. Sli jsme do mistni kavarny, kde se hrala nazivo tradicni hudba Genova. Tu mam moc rada. Pekne jsme si zatancovali. Pak uz ale zavirali :-( Vratili jsme se do hotelu a holky sly domu. Natasa sla take spat. Byla ale teprve jedna hodina. Mesto uz bylo ale mrtve, tak jsme si alespon povidali. Venku byla zima, tak jsme se presunuli dovnitr. Bylo to super. Mela jsem pro sebe 6 chlapu. Ali ubalil jointa a zabava se rozjela. Kluci me upozornovali, ze tenhle hash je extra silny, tak at jsem opatrna. Dala jsem si pul jointa, na coz kluci koukali s otevrenou pusou a cekali, kdy spadnu ze zidle. Se mnou to ale opet nic neudelalo. Tak nevim...
Pak vybehla s pokoje Carven. Celkem pospichala. Pak s ni vypadlo, ze jeji zaludek je trochu mimo. Chvili s nama posedela. Byla dobra zabava. Hlavne s Izzatem... Do postele jsem se dostala kolem treti.
Tak jsme si vzaly taxik a jely do mediny. Vedely jsme, ze by ostatni meli byt ubytovani v hotelu Barcelona. Bingo, byli tam. Kluci rozhodli, ze zustanou az do pondeli, tak jsme se taky ubytovaly. Byl to celkem pekny hotel. Natasa s Thomasem byly venku na snidani. Kluci meli taky hlad, tak jsme sli za nimi. Nasli jsme je celkem v pohode. Carven zustala s nima a ja sla s klukama jinam na snidani. Hicham nedorazil, ale byl tam Othmane, Abdul a jeho dva kamaradi (Mohamed a Said). Pri snidani byla sranda. Pak me kluci vzali na prohlidku mesta a mensi treking. Sli jsme k vodopadum a pak do hor.
Byl to super vylet. Opet zacalo prset, takze jsme se zpatky vratili naprosto mokri. Sla jsem se prevlect, ale nemela jsme suche kalhoty. Musela jsem si vzit docasne pyzamo = kratke kratasky. Musela jsem ven z pokoje a venku byli kluci. Bez piskotu a potlesku se to samozrejme neobeslo. Carven zacalo byt pekne zle, takze cely den stravila v posteli. Nastesti jeji jeany byly suche, tak jsem si je pujcila. Byly sice trochu mensi, ale to mi fakt nevadilo.
Sla jsem si prohlednout mesto a vyfotit si par veci. Nakonec me odchytil do sveho kramku mistni obchodnik. Dostal me na to, ze umel trochu cesky. Vysvetlil mi spoustu mistnich zvyku a ukazal mi tapiserie tuaregu, amazirghu a ostatnich. Mne se vsak nejvic libila bunda z velbloudi vlny. Tak zacalo smlouvani. Dostala jsem se na polovinu zacatecni ceny, coz nebylo az tak zle. Bunda je fakt super a tepla. Alespon mi pak nebyla zima.
Vratila jsem se do hotelu. Carven uz bylo lip, tak sla se mnou ven. Na namesti jsme potkaly recepcniho Aliho (mlady a mily kluk) a ten nas nasmeroval za ostatnimi. Sedeli v male kavarnicce. Uz dorazil i Izzat, coz bylo super. Vratili jsme se do hotelu a chvili posedeli na terase. Na vecer jsme se domluvili, ze vyrazime ven. Carven zacalo byt ale zase zle, tak sla spat.
Kluci pritahli par holek a pozvali me na sisu. Vsichni vsak mluvili arabsky a dost rychle, takze jsem nerozumela ani slovo. Celkem dost nastvane jsem odesla. Pak se konecne vykodrcali a slo se ven. Thomas nastesti odpoledne odjel do Rabatu, tak sla jenom Natasa. Sli jsme do mistni kavarny, kde se hrala nazivo tradicni hudba Genova. Tu mam moc rada. Pekne jsme si zatancovali. Pak uz ale zavirali :-( Vratili jsme se do hotelu a holky sly domu. Natasa sla take spat. Byla ale teprve jedna hodina. Mesto uz bylo ale mrtve, tak jsme si alespon povidali. Venku byla zima, tak jsme se presunuli dovnitr. Bylo to super. Mela jsem pro sebe 6 chlapu. Ali ubalil jointa a zabava se rozjela. Kluci me upozornovali, ze tenhle hash je extra silny, tak at jsem opatrna. Dala jsem si pul jointa, na coz kluci koukali s otevrenou pusou a cekali, kdy spadnu ze zidle. Se mnou to ale opet nic neudelalo. Tak nevim...
Pak vybehla s pokoje Carven. Celkem pospichala. Pak s ni vypadlo, ze jeji zaludek je trochu mimo. Chvili s nama posedela. Byla dobra zabava. Hlavne s Izzatem... Do postele jsem se dostala kolem treti.
Hasis
V 9 hodin pro nas prisel Said. Hned po snidani jsme spolu s nim a Omarem vyrazili. Dohodli jsme se, ze nam ukaze Paradise beach. Jednu z nejkrasnejsich plazi v Maroku. Pocasi vypadalo celkem slusne, tak jsme uvazovali, ze bychom si mohli i zaplavat. Jelikoz je Said i surfar, nabidl nam, ze muzeme i neco zkusit. Nejdrive jsme se stavili pro jeden bodyboard a neopreny. Pocasi nam ale prestalo prat. Zacalo strasne prset.
My jsme to vsak nechteli vzdat. Plaz je vsak od mesta daleko, takze jsme museli jet taxikem. Ten vsak nestavi primo u plaze. Vyhodil nas u podniku, ktery se trochu podobal kavarne. Ale spis to bylo jakesi doupe. Beznadejne prselo, tak jsme museli zustat tam. Objednali jsme si piti a zacali si povidat. Rec prisla i na hasis a jeho koureni. Tohle doupe vsak bylo mimo jine i hasisove. Netrvalo dlouho a uz jsme meli poradneho jointa. Pekne jsme si zahulili. Carven byla naprosto sjeta. Me vsak cekalo celkem huste prekvapeni. Se mnou to vubec nic neudelalo. Naprosto nic!!! Nikdo nechapala, jak je to mozny. Asi to bylo slaby...
Pak prestalo na chvili prset, tak jsme vyrazili. Na plaz se nam ale dostat nepodarilo. Uvizli jsme v male vesnicce a dal uz to neslo. Pocasi bylo neskutecne. Kdyz se to trochu uklidnilo, vyrazili jsme zpet do hasis doupete cekat na taxi. Byli jsme mokri jak mysi. Nastesti jsem mela nejlepsi obleceni ze vsech, takze jsem na tom byla celkem dobre. Ostatni bylo dost zmrzly. Saidovi jsem musela dokonce pucit bundu. Mne nastesti zima nebyla, takze pohoda. Jenom me mrzelo, ze jsem se nedostali k mori.
Uz bylo dost pozde, tak jsem sli domu na pozdni obed. Meli jsme jejich obdobu hranolek s kuretem. Je to neco uplne jineho, ale moc dobry. Ja uz jsme chtela vyrazit na stop do Chefchauenu, ale rodina nas zacala premlouvat, at zustaneme jeste jednu noc. Karimova sestra totiz slavila narozeniny. Ja jsem za zadnou cenu nechtela. Carven s rodinou me zacali premlouvat. Dokonce nam pry rano Karim zaplati bus, jen kdyz zustaneme. Nakonec jsem nemela na vyber a musela zustat. Byla jsem pekne nastvana, protoze jsem se tesila na party s nasema klukama z CSM.
Po mensi oslave jsme vyrazili ven. Prosli jsme dalsi kus Asily a pres medinu dosli az do male kavarny. Dali jsme si caj. Said nam zacal vypravet o Satanovych kolaccich, tak jsme je s Carven chtely zkusit. Je to obdoba houbicek, ale jsou v kolacku. Se Saidem a jeho kamaradem jsem sla do mesta pro kolacky a Carven zustala s Karimem. Nanestesti v cele Asile nebyl ani jeden kolacek :-(
Tak jsem si dali alespon hasis. Carven byla celkem rychle opet hotova. Ostatni tak trochu taky. Po zkusenosti z rana mi ubalili poradnyho jointa, ktery ho jsem vyhulila celyho sama. Byl fakt velkej. A porad NIC!!! Jak je tohle xakru mozny... To by musela porazit kazdeho nezkuseno kuraka. Said to za zadnou cenu nemohl pochopit, jak je tohle mozny. Jsem nejaka extra odolna.
Zacalo zase pekne prset a protoze jsme sedeli na terase, museli jsme se presunout. Pripojili jsme se k Mohamedovi, Omarovi a jejich kamaradum. Hrali spanelskou hru Paci. Prizvali mne do hry, tak jsme se pripojila. Byla to vazne sranda. Skoncila jsem druha. Super vysledek.
Uz bylo vazne pozde, tak jsem sli domu. Rano musime totiz vstavat v 5:30, abychom stihly prvni autobus. Vecere byla husta. Byly to spagety na sladko uvarene v mleku. Humus... Nakonec jsme se dorazili fazolema. Bylo mi ale jasny, ze dnesni jidlo muj zaludek asi moc neustoji. K obedu totiz bylo navic neco jako kysane mleko, ale ne to nase tradicni. Byl to narez. Nastesti jsem to odskakala az dalsi den...
Den plny novych zkusenosti a zazitku!!!
My jsme to vsak nechteli vzdat. Plaz je vsak od mesta daleko, takze jsme museli jet taxikem. Ten vsak nestavi primo u plaze. Vyhodil nas u podniku, ktery se trochu podobal kavarne. Ale spis to bylo jakesi doupe. Beznadejne prselo, tak jsme museli zustat tam. Objednali jsme si piti a zacali si povidat. Rec prisla i na hasis a jeho koureni. Tohle doupe vsak bylo mimo jine i hasisove. Netrvalo dlouho a uz jsme meli poradneho jointa. Pekne jsme si zahulili. Carven byla naprosto sjeta. Me vsak cekalo celkem huste prekvapeni. Se mnou to vubec nic neudelalo. Naprosto nic!!! Nikdo nechapala, jak je to mozny. Asi to bylo slaby...
Pak prestalo na chvili prset, tak jsme vyrazili. Na plaz se nam ale dostat nepodarilo. Uvizli jsme v male vesnicce a dal uz to neslo. Pocasi bylo neskutecne. Kdyz se to trochu uklidnilo, vyrazili jsme zpet do hasis doupete cekat na taxi. Byli jsme mokri jak mysi. Nastesti jsem mela nejlepsi obleceni ze vsech, takze jsem na tom byla celkem dobre. Ostatni bylo dost zmrzly. Saidovi jsem musela dokonce pucit bundu. Mne nastesti zima nebyla, takze pohoda. Jenom me mrzelo, ze jsem se nedostali k mori.
Uz bylo dost pozde, tak jsem sli domu na pozdni obed. Meli jsme jejich obdobu hranolek s kuretem. Je to neco uplne jineho, ale moc dobry. Ja uz jsme chtela vyrazit na stop do Chefchauenu, ale rodina nas zacala premlouvat, at zustaneme jeste jednu noc. Karimova sestra totiz slavila narozeniny. Ja jsem za zadnou cenu nechtela. Carven s rodinou me zacali premlouvat. Dokonce nam pry rano Karim zaplati bus, jen kdyz zustaneme. Nakonec jsem nemela na vyber a musela zustat. Byla jsem pekne nastvana, protoze jsem se tesila na party s nasema klukama z CSM.
Po mensi oslave jsme vyrazili ven. Prosli jsme dalsi kus Asily a pres medinu dosli az do male kavarny. Dali jsme si caj. Said nam zacal vypravet o Satanovych kolaccich, tak jsme je s Carven chtely zkusit. Je to obdoba houbicek, ale jsou v kolacku. Se Saidem a jeho kamaradem jsem sla do mesta pro kolacky a Carven zustala s Karimem. Nanestesti v cele Asile nebyl ani jeden kolacek :-(
Tak jsem si dali alespon hasis. Carven byla celkem rychle opet hotova. Ostatni tak trochu taky. Po zkusenosti z rana mi ubalili poradnyho jointa, ktery ho jsem vyhulila celyho sama. Byl fakt velkej. A porad NIC!!! Jak je tohle xakru mozny... To by musela porazit kazdeho nezkuseno kuraka. Said to za zadnou cenu nemohl pochopit, jak je tohle mozny. Jsem nejaka extra odolna.
Zacalo zase pekne prset a protoze jsme sedeli na terase, museli jsme se presunout. Pripojili jsme se k Mohamedovi, Omarovi a jejich kamaradum. Hrali spanelskou hru Paci. Prizvali mne do hry, tak jsme se pripojila. Byla to vazne sranda. Skoncila jsem druha. Super vysledek.
Uz bylo vazne pozde, tak jsem sli domu. Rano musime totiz vstavat v 5:30, abychom stihly prvni autobus. Vecere byla husta. Byly to spagety na sladko uvarene v mleku. Humus... Nakonec jsme se dorazili fazolema. Bylo mi ale jasny, ze dnesni jidlo muj zaludek asi moc neustoji. K obedu totiz bylo navic neco jako kysane mleko, ale ne to nase tradicni. Byl to narez. Nastesti jsem to odskakala az dalsi den...
Den plny novych zkusenosti a zazitku!!!
Asilah
Dalsi tyden je uz skoro pryc. Rano jsme Hichama vubec nevidela a protoze bylo uz pozde, tak jsme vyrazila do skoly sama. Chtela jsem aspon jednou prijit vcas. Nestihla jsem ani snidani. Ve skole jsem Carven a Othmanovi vypravela svuj zazitek s Hichamem a pornem. Carven z toho byla cela zelena. S Othmanem jsme to zacli resit trochu hloubeji. Nakonec jsme se shodli, ze to bylo trochu tvrde. Othman vypravel, ze na porno se kouka treba s kamarady nebo kamaradkami, ale kdyz se znaji delsi dobu. Ze srandy nam pak nabidl, ze nam nejake porno pusti pri nasem vyletu. O vikendu jedeme totiz spolecne do Chefchauenu.
S Carven jsme byly domluvene, ze pred Chefchauenem navstiveme jeste Asilu a s ostatnimi se sejdeme v sobotu na miste. Chtely jsme vyrazit hned po obede. Nemely jsem jeste ale zarizene ubytovani, tak jsem nejdrive sly do internetove kavarny opsat si par kontaktu z hospitality clubu. Pak jsme vyrazily na domu na couscous. Tentokrat jsem to rukama nezkousela a chopila se rovnou lzice.
Po obede jsem si rychle zbalila par veci a vyrazila na sraz. Hicham se mnou nemluvi. Z domu odesel bez rozlouceni. No nic, treba si pres vikend uklidni. S Carven jsme se vydaly na stop. Cestou mi rekla, ze potkala Hichama a ten pry s nami o vikendu od Chauenu nepojede. Taky mi to mohl rict sam. Tak jsem mu poslala smsku, ale odpovedi jsem se nedockala. No nic...
Jako prvni nam zastavil chlap, ktery nas hodil na hlavni silnici, cimz nam dost pomohl. Pak jsem stoply za celkem kratkou dobu nakladak. Cestou jsem zacaly resit ubytovani. Nikdo nam vsak neodpovidal. Nakladak nas vyhodil pred Kenitrou. Tam jsme stoply dalsi auto, ktere nas dovezlo az temer do Asily. Jednomu clenovi hospitality clubu jsme zkusily zavolat a klaplo to. Hura, mame ubytovani. Pak jsme stoply dalsi auto a to nas hodilo na plaz do Asily. Bohuzel byla celkem zima.
Sly jsme proto do mediny a poslaly Karimovi smsku, ze jsme na miste. Prosly jsme celkem velky kus mediny a pak cekaly, az si nas vyzvedne. Do toho mi opet volal Hassan.
Jo zapomnela jsem napsat o Hassanovi. Vypadlo z nej, ze me hrozne moc miluje a chce me opet videt. Ze by si pral, abych byla jeho pritelkyne atd. Treba se tu vdam :-)
No nic, zpet do Asily. Karim nas vyzvedl a vzal nas za svym kamaradem. Tam jsme se chvili zrzeli a sli na obhlidku mesta. Pripojil se k nam Karimu kamarad Said. To bylo super, protoze narozdil od Karima umel dobre anglicky. Sli jsme na caj a z Karima vypadlo, ze nam rezervoval hotel. Tak jsme mu s Carven vysvetlily princip hospitality clubu a kupodivu to i pochopil. Vsechno bylo ok. Jeste jsme si spolecne prohledli dalsi cast mediny a vyrazili ke Karimovi domu.
Doma byla zatim jenom jeho sestra a maminka. Za chvili dorazili i jeho 2 bratri Omar a Mohamed. Potom byla vecere. Uz jsem mela celkem hlad. Byla vynikajici. Jako vzdy to byla ruzne upravena zelenina a tak podobne... Se Saidem jsme se domluvili na dalsi den, ze nas v 9 vyzvedne a ukaze nam Asilu. Karim musel do prace, tak s nami pujde Omar. Pak jsme uz byla tak unavene, ze jsme sli spat.
S Carven jsme byly domluvene, ze pred Chefchauenem navstiveme jeste Asilu a s ostatnimi se sejdeme v sobotu na miste. Chtely jsme vyrazit hned po obede. Nemely jsem jeste ale zarizene ubytovani, tak jsem nejdrive sly do internetove kavarny opsat si par kontaktu z hospitality clubu. Pak jsme vyrazily na domu na couscous. Tentokrat jsem to rukama nezkousela a chopila se rovnou lzice.
Po obede jsem si rychle zbalila par veci a vyrazila na sraz. Hicham se mnou nemluvi. Z domu odesel bez rozlouceni. No nic, treba si pres vikend uklidni. S Carven jsme se vydaly na stop. Cestou mi rekla, ze potkala Hichama a ten pry s nami o vikendu od Chauenu nepojede. Taky mi to mohl rict sam. Tak jsem mu poslala smsku, ale odpovedi jsem se nedockala. No nic...
Jako prvni nam zastavil chlap, ktery nas hodil na hlavni silnici, cimz nam dost pomohl. Pak jsem stoply za celkem kratkou dobu nakladak. Cestou jsem zacaly resit ubytovani. Nikdo nam vsak neodpovidal. Nakladak nas vyhodil pred Kenitrou. Tam jsme stoply dalsi auto, ktere nas dovezlo az temer do Asily. Jednomu clenovi hospitality clubu jsme zkusily zavolat a klaplo to. Hura, mame ubytovani. Pak jsme stoply dalsi auto a to nas hodilo na plaz do Asily. Bohuzel byla celkem zima.
Sly jsme proto do mediny a poslaly Karimovi smsku, ze jsme na miste. Prosly jsme celkem velky kus mediny a pak cekaly, az si nas vyzvedne. Do toho mi opet volal Hassan.
Jo zapomnela jsem napsat o Hassanovi. Vypadlo z nej, ze me hrozne moc miluje a chce me opet videt. Ze by si pral, abych byla jeho pritelkyne atd. Treba se tu vdam :-)
No nic, zpet do Asily. Karim nas vyzvedl a vzal nas za svym kamaradem. Tam jsme se chvili zrzeli a sli na obhlidku mesta. Pripojil se k nam Karimu kamarad Said. To bylo super, protoze narozdil od Karima umel dobre anglicky. Sli jsme na caj a z Karima vypadlo, ze nam rezervoval hotel. Tak jsme mu s Carven vysvetlily princip hospitality clubu a kupodivu to i pochopil. Vsechno bylo ok. Jeste jsme si spolecne prohledli dalsi cast mediny a vyrazili ke Karimovi domu.
Doma byla zatim jenom jeho sestra a maminka. Za chvili dorazili i jeho 2 bratri Omar a Mohamed. Potom byla vecere. Uz jsem mela celkem hlad. Byla vynikajici. Jako vzdy to byla ruzne upravena zelenina a tak podobne... Se Saidem jsme se domluvili na dalsi den, ze nas v 9 vyzvedne a ukaze nam Asilu. Karim musel do prace, tak s nami pujde Omar. Pak jsme uz byla tak unavene, ze jsme sli spat.
XXX
Rano bylo vazne pekne hnusne. Kdyz jsem vychazela z domova, tak to jeste slo. Pak zacalo neskutecne prset. Nez jsem dosla, do skoly, byla jsem naprosto mokra. Na odpoledne jsme se s Carven domluvily, ze navstivime medinu. Chtela jsem si koupit slovnik a hlavne jsem potrebovala smenarnu.
Ve 3 hodiny jsme se sesly a rozhodly se, ze nejdrive navstivime turisticke informace. Mela jsem jejich adresu, ale nikdo nebyl schopny nam rict, kde to je. Tak jsme jeli rovnou do mediny. Nejdriv jsem chtela smenarnu a pak slovnik. Smenaren bylo fakt malo, takze jsem nemela sanci si nic vymenit. Ve skutecnosti jsem nasla jen jednu a ta mela zavreno. Sehnat slovnik neni take nic jednoducheho. Chtela jsem arabsko-anglicky a anglicko-arabsky, ale to byl take pekny orisek.
Rozhodly jsme se proto zkusit najit ty turisticke informace. Nastesti jsme si vzpomela, ze kousek od mista, kde jsme prave byly je kvetinovy trh, kde pracuje Ahmed a ten by mohle vedet, kde je ta pitoma ulice. Bingo, vedel to a kus sel i s nami. Na miste nas cekalo paradni sklamani. Mela tam jen par letaku. Zadne mapy, nic. Samozrejme tam nebyla ani zadna kompetenti osoba, ktera by nam umela poradit. Sedel tam jen postarsi chlap, co neumel poradne ani francouzsky. Super cesta...
Tak jsme se vratily zpatky do mediny. Prosly jsme si kus trziste a nasly jsme i knihkupectvi. Konecne tam meli slovik, co jsem chtela. A stal jen 30 dirhamu. Paradicka. Pri ceste z mediny jsme meli stesti podruhe. Prochazely jsme kolem chlapka, co prodaval pouzite obleceni. Bylo to za super ceny. Mam super kaftan za 10 dirhamu. Je sice trochu jety, ale stale ok. A novy stoji kolem 200 dirhamu. Mela jsem vazne radost. Pak uz jsme jely zpatky. Sice jsme dlouho nemohly najit autobusovou zastavku, ale nakonec se taky povedlo.
Domu jsem dorazila celkem brzo. Hicham zrovna delal neco v obyvaku na pocitaci. Zeptal se me, jaky byl den. Kdyz jsem mu to vsechno zacala vypravet, mistrovsky me ignoroval a naprosto ho to nezajimalo. Ten fakt vi, jak me pekne na*rat... Po dlouhe pauze zacal konecne komunikovat. Zazrak bozi... Ukazal mi par svych fotek z Maroka a pak mi na youtube ukazal par videi. To bylo super. Zacali jsme resit i hudbu, tak jsem mu pustila par ceskych pisnicek. Moc je nekomentoval, tak nevim... Pak se me zeptal, jestli se nechci kouknout na nejaky film. Znelo to dobre, tak proc ne. Ale nic neni tak proste, jak to vypada. Nakonec totiz otevrel web s pornem. Mela jsem z toho takovy sok, ze jsme se zmohla pouze na odpoved, jestli nema nejaky jiny zanr. Misto jineho zanru mi nabidl, jestli se nedame sisu.
To znelo taky dobre. Nejdriv jsem si sla dat ale sprchu. Pak byla vecere a nase milovana telenovela. Dneska byla nejak dlouha, takze se mi pri ni podarilo usnout. Probudil me az Ahmed. Na sisu jsem chut uz vazne nemela, tak jsem se odkulila do postele. Hicham mi prisel trochu nastvany... Dalsi crazy day v Maroku.
Ve 3 hodiny jsme se sesly a rozhodly se, ze nejdrive navstivime turisticke informace. Mela jsem jejich adresu, ale nikdo nebyl schopny nam rict, kde to je. Tak jsme jeli rovnou do mediny. Nejdriv jsem chtela smenarnu a pak slovnik. Smenaren bylo fakt malo, takze jsem nemela sanci si nic vymenit. Ve skutecnosti jsem nasla jen jednu a ta mela zavreno. Sehnat slovnik neni take nic jednoducheho. Chtela jsem arabsko-anglicky a anglicko-arabsky, ale to byl take pekny orisek.
Rozhodly jsme se proto zkusit najit ty turisticke informace. Nastesti jsme si vzpomela, ze kousek od mista, kde jsme prave byly je kvetinovy trh, kde pracuje Ahmed a ten by mohle vedet, kde je ta pitoma ulice. Bingo, vedel to a kus sel i s nami. Na miste nas cekalo paradni sklamani. Mela tam jen par letaku. Zadne mapy, nic. Samozrejme tam nebyla ani zadna kompetenti osoba, ktera by nam umela poradit. Sedel tam jen postarsi chlap, co neumel poradne ani francouzsky. Super cesta...
Tak jsme se vratily zpatky do mediny. Prosly jsme si kus trziste a nasly jsme i knihkupectvi. Konecne tam meli slovik, co jsem chtela. A stal jen 30 dirhamu. Paradicka. Pri ceste z mediny jsme meli stesti podruhe. Prochazely jsme kolem chlapka, co prodaval pouzite obleceni. Bylo to za super ceny. Mam super kaftan za 10 dirhamu. Je sice trochu jety, ale stale ok. A novy stoji kolem 200 dirhamu. Mela jsem vazne radost. Pak uz jsme jely zpatky. Sice jsme dlouho nemohly najit autobusovou zastavku, ale nakonec se taky povedlo.
Domu jsem dorazila celkem brzo. Hicham zrovna delal neco v obyvaku na pocitaci. Zeptal se me, jaky byl den. Kdyz jsem mu to vsechno zacala vypravet, mistrovsky me ignoroval a naprosto ho to nezajimalo. Ten fakt vi, jak me pekne na*rat... Po dlouhe pauze zacal konecne komunikovat. Zazrak bozi... Ukazal mi par svych fotek z Maroka a pak mi na youtube ukazal par videi. To bylo super. Zacali jsme resit i hudbu, tak jsem mu pustila par ceskych pisnicek. Moc je nekomentoval, tak nevim... Pak se me zeptal, jestli se nechci kouknout na nejaky film. Znelo to dobre, tak proc ne. Ale nic neni tak proste, jak to vypada. Nakonec totiz otevrel web s pornem. Mela jsem z toho takovy sok, ze jsme se zmohla pouze na odpoved, jestli nema nejaky jiny zanr. Misto jineho zanru mi nabidl, jestli se nedame sisu.
To znelo taky dobre. Nejdriv jsem si sla dat ale sprchu. Pak byla vecere a nase milovana telenovela. Dneska byla nejak dlouha, takze se mi pri ni podarilo usnout. Probudil me az Ahmed. Na sisu jsem chut uz vazne nemela, tak jsem se odkulila do postele. Hicham mi prisel trochu nastvany... Dalsi crazy day v Maroku.
Streda
Rano bylo jako vzdy celkem pohodove. Jenom Carven se moc nechtelo vstavat. Ale aspon jsem ji mohla ukazat moji typickou snidani. Jedine, co me trochu vytaci je, ze moje rodina s nicim naprosto nepospicha a je ji naprosto jedno, ze mam od 9:30 vyucovani. Snidane je nejdrive tak na 9:10, takze pravidelne chodim pozde.
Ve skole jsme probrali dalsi kus abecedy a nova slovicka. Aspon se mam co ucit :-) Na odpo jsme se s Carven schodly, ze dame odpocinek. Pak jsme vyrazily na obed. Po obede jsem vyrazila do mesta. Udelal jsem si mensi okruh po me ctvrti (Youssufia). Nakonec jsem skoncila v internetove kavarne. Net je tu dost levny. Prumerne 5 dirhamu na hodinu. Pak jsem se vydala domu. Tam me cekalo super prekvapeni. Nikdo nebyl doma a ja se timpadem nemohla dostat dovnitr.
Sla jsem zpatky do mesta. Uz se sice trochu serilo, ale to mi celkem nevadilo. Podarilo se mi najit obrovsky trh. Bylo to nekolik naprosto plnych ulic ruznych stanku a obchudku. Byla to uzasna podivana. Dalo se tu sehnat vsechno od zeleniny, pres latky a nabytek az po mobilni telefony. Vzhledem k tomu, ze jsem mela dostatek casu, rozhodla jsem se cely trh projit. Zabralo mi to celkem dost dlouho dobu. Hodina mi nestacila. Kolem osme jsem se pomalu vydala smerem domu. Nastesti jsem cestu zpet trefila na poprve. Vecer uz nic moc zajimavy nebylo. Jako vzdy jsme se pri veceri koukali na oblibenou telenovelu Nur. Dneska to bylo napinave. Mohamed jel na veceri k Nur. Do restaurace ho mela hodit jeho kamaradka, ale cestou jim dosel benzin. Protoze uz bylo pozde, tak Nur volala Mohamedovi. Ten vsak zrovna doleval benzin do auta a mobil si nechal v aute. Jeho kamaradka mobil zvedla a jako spravna potvora to trochu pripeprila. No a ted Nur s Mohamedem nemluvi a Mohamed musi spat na zemi. Tak takovehle tady maji telenovely. I kdyz tahle je puvodne turecka a pouze nadabovana do klasicko arabstiny. Ale je to stejne sranda... :-))
Ve skole jsme probrali dalsi kus abecedy a nova slovicka. Aspon se mam co ucit :-) Na odpo jsme se s Carven schodly, ze dame odpocinek. Pak jsme vyrazily na obed. Po obede jsem vyrazila do mesta. Udelal jsem si mensi okruh po me ctvrti (Youssufia). Nakonec jsem skoncila v internetove kavarne. Net je tu dost levny. Prumerne 5 dirhamu na hodinu. Pak jsem se vydala domu. Tam me cekalo super prekvapeni. Nikdo nebyl doma a ja se timpadem nemohla dostat dovnitr.
Sla jsem zpatky do mesta. Uz se sice trochu serilo, ale to mi celkem nevadilo. Podarilo se mi najit obrovsky trh. Bylo to nekolik naprosto plnych ulic ruznych stanku a obchudku. Byla to uzasna podivana. Dalo se tu sehnat vsechno od zeleniny, pres latky a nabytek az po mobilni telefony. Vzhledem k tomu, ze jsem mela dostatek casu, rozhodla jsem se cely trh projit. Zabralo mi to celkem dost dlouho dobu. Hodina mi nestacila. Kolem osme jsem se pomalu vydala smerem domu. Nastesti jsem cestu zpet trefila na poprve. Vecer uz nic moc zajimavy nebylo. Jako vzdy jsme se pri veceri koukali na oblibenou telenovelu Nur. Dneska to bylo napinave. Mohamed jel na veceri k Nur. Do restaurace ho mela hodit jeho kamaradka, ale cestou jim dosel benzin. Protoze uz bylo pozde, tak Nur volala Mohamedovi. Ten vsak zrovna doleval benzin do auta a mobil si nechal v aute. Jeho kamaradka mobil zvedla a jako spravna potvora to trochu pripeprila. No a ted Nur s Mohamedem nemluvi a Mohamed musi spat na zemi. Tak takovehle tady maji telenovely. I kdyz tahle je puvodne turecka a pouze nadabovana do klasicko arabstiny. Ale je to stejne sranda... :-))
středa 16. dubna 2008
Zpatky do skoly
Rano opet skola. Od Thomase mi prisla smska, ze je mu stale blbe... Dost si to uzil. Skola byla v pohode. Opet jsme probrali dalsi pismenka a nova slovicka. Je to super opakovani. Na odpoledne jsme se dohodli, ze pujdeme do mesta.K obedu bylo kure s hraskem a zeleninou. Moc dobry. Na obed vsak prisel i Hichamuv starsi bratr Jossuf. Je to policista, ale ja ho zrovna v lasce nemam. Pri obede jsem se snazila komunikovat arabsko francouzky, ale on ze me udelal naprosteho debila a cela rodina se mi zbytek obeda smala. Hajzl jeden!!!
S Carven jsme mely sraz ve 3. Natasa mela svuj program a Thomasovi bylo stale blbe. Pruvodce nam delal jako vzdy Hicham. Nejdrive jsme sli do Vily modernicho umeni. Je to uzasna vila s krasnou zahradou. Idealni misto pro relaxaci. Potom jsme se pesky presunuli k Hassan Tower. Je to pozustatek stareho mosque a vedle je postaven krasny novy nizky mosque. Cast vsak byla zrovna bohuzel nepristupna. Byl tam zrovna kral. Ale i tak to bylo super. Pak nam Hicham ukazal mistni supermarket a sli jsme zpet domu.
Carven sla k nam a dali jsme si na spolu s Hichamem sisu. Pak za nami prisel i Ahmed. Byl to super vecer. Pak Hicham pustil film a Ahmed si sedl vedle me. Objal me a spolu jsme se koukali na film. To vsak byla osudova chyba. Chlapec si to trochu spatne vylozil. Carven na noc zustala u nas. Spala v pokoji pro hosty. Me se do pokoje nacpal Ahmed. Nastesti se mi ho vcas podarilo vyhodit. Skoncilo to jen u nekolika polibku. Dneska mu musim decentne vysvetlit, ze ma chlapec smulu...
Aby toho vsak nebylo malo, kolem pulnoci mi prisla smska od Hassana. Psal mi, jak se mu libi muj usmev, jak mam krasne oci, jak me ma rad a ze mi posila polibky. To me dorazilo uplne... Pripadam si tu jako nejaka atrakce. Je to mazec. Uz z toho zacinam byt zelena. Ale jinak dobry. S Carven jsme dobre kamaradky.
At zije harira
Thomas byl za sve chovani potrestam poradnym prujmem!!! Harira vykonala sve. Carven to sice taky trochu odnesla, ale ne tak jako Thomas. Ten se rano probudil cely zeleny a nebyl niceho schopny :-)) Cele rano prosedel doma a bylo mu desne zle.
Kolem poledne jsme se vydali na cestu zpet do Fesu. Rozloucili jsme se s Hanah a rodinou a vyrazili. Thomas nas opustil na nadrazi ve Fesu a mi pokracovali do stare mediny. Udelali jsme si malou okruzni prohlidku, rozloucili se s Hassanem a vyrazili jsme.
Vzhledem k tomu, ze se nam nechtel platit vlak (84 dirhamu), rozhodli jsme se pro stop. Slo to celkem dobre. Po prvnich peti minutach nem zastavili 3 chlapy v malom auticku. Bylo tam trochu tesno, ale to nam tak nevadilo. Prvni se jmenoval Mohamed. Byl to zlatnik z Tangeru. Druhy byl Wahid a treti Nabil. Hodili nas do Meknesu. Tak jsme si ho rovnou prohledli. Nabil nas provedl a vzal nas na caj ke sve pribuzne.
Meknes je opravdu nadherne mesto. Vstupni brana je uzasna. A pozde odpoledne byla i krasne nasvicena slunickem. Paradicka. Bylo uz celkem pozde, tak jsme musely pokracovat. Nejdriv jsme si daly malou veceri. Dalsi mistni specialitu. Meknes je dost drahej. Stalo nas to celych 15 dirhamu na osobu. Ale bylo to celkem syty, takze good. Pak jsme nasedly do taxi a nechaly se odvezt na silnice vedouci na Rabat. Po 10 minutach nam zastavilo auto. Tentokrat se jelo pohodlne. Bylo to velke auto a pouze jeden jeden chlap uvnitr. Hura. Hodil nas dalsi velky kus cesty, az do mensi vesnice, kde koncil. Uz byla tma, ale nastesti nas zastavilo hned treti auto. Netrvalo to ani 5 minut.
Zastavil nam Mohamed, ktery vezl domu dceru sveho bratra. Nejdrive jsme s nim jeli do Sale (kousek od Rabatu). Tam nam predstavil rychle svoji rodinu a jeli jsme do domu jeho otce. Pozval nas na caj a ochutnali jsme nekolik typickych marockych sladkosti. Moc dobre. Pak jsme jeli do jeho domu, kde nam predstavil celou rodinu a trochu jsme si popovidali. Nakonec nas hodil temer az domu. Cestou nam ale udelal jeste nocni prohlidku Rabatu z auta. Paradicka. Vysadil nas u Miniparcu, kde vzdycky mivame sraz. Tam si pro nas prijel Hicham a konecne jsme dorazili domu. Byl to dlouhy den :-)
Kolem poledne jsme se vydali na cestu zpet do Fesu. Rozloucili jsme se s Hanah a rodinou a vyrazili. Thomas nas opustil na nadrazi ve Fesu a mi pokracovali do stare mediny. Udelali jsme si malou okruzni prohlidku, rozloucili se s Hassanem a vyrazili jsme.
Vzhledem k tomu, ze se nam nechtel platit vlak (84 dirhamu), rozhodli jsme se pro stop. Slo to celkem dobre. Po prvnich peti minutach nem zastavili 3 chlapy v malom auticku. Bylo tam trochu tesno, ale to nam tak nevadilo. Prvni se jmenoval Mohamed. Byl to zlatnik z Tangeru. Druhy byl Wahid a treti Nabil. Hodili nas do Meknesu. Tak jsme si ho rovnou prohledli. Nabil nas provedl a vzal nas na caj ke sve pribuzne.
Meknes je opravdu nadherne mesto. Vstupni brana je uzasna. A pozde odpoledne byla i krasne nasvicena slunickem. Paradicka. Bylo uz celkem pozde, tak jsme musely pokracovat. Nejdriv jsme si daly malou veceri. Dalsi mistni specialitu. Meknes je dost drahej. Stalo nas to celych 15 dirhamu na osobu. Ale bylo to celkem syty, takze good. Pak jsme nasedly do taxi a nechaly se odvezt na silnice vedouci na Rabat. Po 10 minutach nam zastavilo auto. Tentokrat se jelo pohodlne. Bylo to velke auto a pouze jeden jeden chlap uvnitr. Hura. Hodil nas dalsi velky kus cesty, az do mensi vesnice, kde koncil. Uz byla tma, ale nastesti nas zastavilo hned treti auto. Netrvalo to ani 5 minut.
Zastavil nam Mohamed, ktery vezl domu dceru sveho bratra. Nejdrive jsme s nim jeli do Sale (kousek od Rabatu). Tam nam predstavil rychle svoji rodinu a jeli jsme do domu jeho otce. Pozval nas na caj a ochutnali jsme nekolik typickych marockych sladkosti. Moc dobre. Pak jsme jeli do jeho domu, kde nam predstavil celou rodinu a trochu jsme si popovidali. Nakonec nas hodil temer az domu. Cestou nam ale udelal jeste nocni prohlidku Rabatu z auta. Paradicka. Vysadil nas u Miniparcu, kde vzdycky mivame sraz. Tam si pro nas prijel Hicham a konecne jsme dorazili domu. Byl to dlouhy den :-)
Nedele
Nedeli dopoledne jsme stravili u Hany doma. Bylo to dobre procviceni vsech moznych jazyku. Potom jsme se vydali na mensi pesi vylet k vodopadum. Cesta byla celkem dlouha, ale stalo to zato. Byl to nadherny pohled. Voda byla celkem studena, ale po kolena se to dalo.
Od vodopadu jsme pokracovali na vyhlidku. Nez jsme vyslapli ten kopec, celkem jsme si makli. Vyhled byl vsak uzasny. Bylo videt celou Sefrou a v dalce dokonce i zasnezene vrcholky Atlasu. Na vyhledce jsme par hodin posedeli. Pak dorazil i Sinon (bratr Hany) s rodinou. Potom jsme se vydali pomalu dolu. Ve meste jsme zasli ochutnat tradicni fazolovou polevku Harira. Nic moc teda... Neco jako nase hase, ale mirne tekute. Natasa se rozhodla vratit se domu podle planu, ale ja s Carven a Thomasem jsme se domluvili, ze jeste jeden den zustaneme. Sli jsme vyprovodit Natasu na stanoviste taxi.
Hassan nam ukazal svoji vesnici. Takova mensi prohlidka. O zabavu se postaral Thomas. Zacalo se mu totiz chtit hrozne moc na zachod. Vletel nekam do prirody. Mel stesti, ze Carven s sebou mela toaletak. Kdyz se vratil, trochu divne chodil. Zeptali jsme se ho, co se stalo a z neho vypadlo, ze si sednul na kaktus. Jeste pekny kus cesty po tom si ze zadku vytahoval bodliny. Dost nas to pobavilo.
Po prohlidce Bhalili jsme meli sraz s bratrancem Hany. Vratili jsme se do Sefrou a Thomas chtel zajit na sisu. Vetsina baru ji vsak nemela, tak chtel do internetove kavarny. To vsak bylo pekne daleko a nas ostatnich se vubec neptal, co chceme. Tak jsem se na nastvala a na tvrdo jsme ho poslala nekam. Se nastval, byl na me hnusnej a ja se mu vysmala do xichtu. Tak spolu nemluvime. Bozi mlyny ale melou rychle ;-)
Kdyz jsme dorazili do kavarny, Thomas si zacal vyrizovat svoje veci a mi si povidali. Pak Carven musela na zachod. Na trochu delsi dobu. Thomasovi se ale taky zacalo chtit, tak se pokousel Carven ze zachodu vyhodit. To se mu nepodarilo, tak bezel za zpravcem kavarny, kde je jiny zachod. Se slovy ja vazne musim, mam problem se zaludkem vybehl z kavarny ven. Vsichni jsme se zacali strasne moc smat. Bylo to vazne sranda.
Pak jsem se vratili domu. Cely vecer byl uz temer pryc, takze nic extra. Vsichni uz spali.
Od vodopadu jsme pokracovali na vyhlidku. Nez jsme vyslapli ten kopec, celkem jsme si makli. Vyhled byl vsak uzasny. Bylo videt celou Sefrou a v dalce dokonce i zasnezene vrcholky Atlasu. Na vyhledce jsme par hodin posedeli. Pak dorazil i Sinon (bratr Hany) s rodinou. Potom jsme se vydali pomalu dolu. Ve meste jsme zasli ochutnat tradicni fazolovou polevku Harira. Nic moc teda... Neco jako nase hase, ale mirne tekute. Natasa se rozhodla vratit se domu podle planu, ale ja s Carven a Thomasem jsme se domluvili, ze jeste jeden den zustaneme. Sli jsme vyprovodit Natasu na stanoviste taxi.
Hassan nam ukazal svoji vesnici. Takova mensi prohlidka. O zabavu se postaral Thomas. Zacalo se mu totiz chtit hrozne moc na zachod. Vletel nekam do prirody. Mel stesti, ze Carven s sebou mela toaletak. Kdyz se vratil, trochu divne chodil. Zeptali jsme se ho, co se stalo a z neho vypadlo, ze si sednul na kaktus. Jeste pekny kus cesty po tom si ze zadku vytahoval bodliny. Dost nas to pobavilo.
Po prohlidce Bhalili jsme meli sraz s bratrancem Hany. Vratili jsme se do Sefrou a Thomas chtel zajit na sisu. Vetsina baru ji vsak nemela, tak chtel do internetove kavarny. To vsak bylo pekne daleko a nas ostatnich se vubec neptal, co chceme. Tak jsem se na nastvala a na tvrdo jsme ho poslala nekam. Se nastval, byl na me hnusnej a ja se mu vysmala do xichtu. Tak spolu nemluvime. Bozi mlyny ale melou rychle ;-)
Kdyz jsme dorazili do kavarny, Thomas si zacal vyrizovat svoje veci a mi si povidali. Pak Carven musela na zachod. Na trochu delsi dobu. Thomasovi se ale taky zacalo chtit, tak se pokousel Carven ze zachodu vyhodit. To se mu nepodarilo, tak bezel za zpravcem kavarny, kde je jiny zachod. Se slovy ja vazne musim, mam problem se zaludkem vybehl z kavarny ven. Vsichni jsme se zacali strasne moc smat. Bylo to vazne sranda.
Pak jsem se vratili domu. Cely vecer byl uz temer pryc, takze nic extra. Vsichni uz spali.
úterý 15. dubna 2008
Fotecky
Rodina Hanah. Zleva: Hassan, Hanah, ja, Carven, Dzamana, maminka Hany a Sina.
Bub Buzljuk
Vyrobna kuzi.Dalsi fotky
Tohle je moje zlaticko Ahmed a kytice, kterou mi prinesl. Pekne, ze?!
Navsteva palace ve Fesu.
Tohle jsem ja s Natasou v palaci s andalouskou zahradou.
Takhle vypadala ta vecere u Hany.
Tohle je navsteva vodopadu v Sefrou. Zleva: ja, Hassan, Thomas, Natasa, Hanah.Vecer u Nabila a cesta do Fesu
Naposledy jsem Vam psala od Nabila vecer. Tim vsak sranda nekoncila. Spolecne jsme si udelali veceri. Neco jako nepovedenej stredoevropskej salat s tunakem. Proste nic moc. Ale to by tak nevadilo. Pak Natasa odesla dom a Thomas sel chrapat. Ja s Carven a s Nabilem jsme si jeste povidali. Pak jsme sli s Carven taky. Ale ja potrebovala este na zachod. Vydala jsme se poprve vyzkouset "diru" (tak rikame mistni tradicni toalete). Nabil vyuzil prilezitosti a hned zacal, jak jsem krasna a tak dale. Kdyz jsem ho poslala nekam, tak na to reagoval slovy, ze dneska vecer prece nemuze spat sam. No proste hafo blbejch kecu. Tak jsem mu zdrhla za Carven. Prase jedno nadrzeny. A behem vikendu mi nonstop volal. Asi 60 krat. Uz ho mam fakt plny zuby.
Rano jsme s Thomasem a Carven vyrazili na vlak. Na nadrazi jsme se sesli s Natasou. Vlak nam jel v 9:17, ale mel zpozdeni. Do Fesu to trva 3 hodiny. Vetsinu cesty jsme prospali. Ve Fesu jsme meli sraz s Thomasovou kamaradkou Hanah. Ta nas pozvala na obed. Thomas s Carven sli na obed. Ja s Natasou na prohlidku stare mediny.
Bylo nam jasne, ze pesky se tam nedostanem. Zkusily jsme taxi, ale to byl taky celkem problem. Presto, ze umim francouzsky, tak jsme nebyla schopna taxikari vysvetlit, kam vlastne chceme. Kdyz jsme mu rekli, ze chceme do stare mediny, tak naprosto nechapal. Az treti taxi nas tam odvezlo. Hura.
Stanuly jsme pred branou Bub Buzljuk. Po vystoupeni z taxiku se nam okamzite pokousel vnutit mistni pruvodce. Toho jsme odmitly a sly do mediny. Vlastni medina cita na 900 malych ulicek. Vsude male obchudky a otravni nahaneci. Nonstop se nekdo vnucuje s levny hotele, vyhodnym menu nebo slevami. Celkem dlouho jsme vsemu naporu odolavaly. Nakonec Natasa podlehla jednomu neoficialnimu pruvodci. Ten nam ukazal stary kralovsky palac a mosque. Pak jsme si daly pauzu v jedne male kavarnicce. Celkem prijemne posezeni. Ja si dala ovocny koktejl a dortik. Clovek tomu sladkemu nemuze proste odolat. Vsude same nadherne dortiky. Naprosta parada. A hlavne levne. Natasa se konecne vzchopila a pruvodce poslala k sipku.
Dal jsme pokracovaly samy. Prolezly jsme vsechny mozne ulicky. Trh v medine je rozclenen vzdy podle druhu zbozi. V casti se zeleninou jsem si koupila pul kila hrasku a zacly jsme ho spolecne uzobavat. Moc dobry. Nakonec jsme vysly z mediny a sly si na chvili odpocinout na lavicku. Hrasek celkem rychle zmizel. Skoda.
Po mensim odpocinku jsme se vratily od mediny a napojily se na turisticky okruh. Navstivily jsme dalsi palac s andalouskou zahradu. Moc moc peknej. Pak se na chytl maly kluk a zacal nas provazet. Umel dobre anglicky a znal i mesto, tak jsme si ho nechaly. Ukazal nam vyrobnu kuzi (malem jsem si koupila nadherne kozene sako - nastesti jsem kartu nechala doma). Vyroba kuzi je fakt mazec. Jeste nas protahl nekolika ulickami a pak nas zavedl do lekarny sveho bratra. Byla to typicka berberska lekarna. Za 25 dirhamu nabizel i berberskou masaz. Tomu neslo odolat. Poslali jsme Thomasovi sms, ze se trochu zpozdime a sraz jsme posunuly o hodinu. Ta hodina stacila ale stejne jen na masaz pro Natasu. Nastesti. Z nevinne berberske masaze se totiz vyvinula poradna eroticka masaz. Nakonec jsem byla rada, ze uz cas nezbyl na mne.
Na miste naseho srazu na nas uz cekala Carven s Hassanem. U Hassana jsme meli prespavat. Spolu s nimi jsme jeli do vesnicky Sefrou, asi 30 km od Fesu. Tam cekal i Thomas a Hanah. Nakonec jsme se dohodli, ze vsichni prespime u Hany. Cesta do jejiho domu byla celkem dlouha. Uz jsem byla celkem unavena. U vecere jsem usinala. Meli jsme typicke jidlo. Kure se zeleninou, chlebem, ryzi a zeleninovym salatem. Bylo to bajecne.
Hanah bydli se svoji matkou, bratrem Sinonem, jeho manzelkou a s jeho tremi detmi. Vsichni jsou strasne mili. Byl to bajecny vecer.
Rano jsme s Thomasem a Carven vyrazili na vlak. Na nadrazi jsme se sesli s Natasou. Vlak nam jel v 9:17, ale mel zpozdeni. Do Fesu to trva 3 hodiny. Vetsinu cesty jsme prospali. Ve Fesu jsme meli sraz s Thomasovou kamaradkou Hanah. Ta nas pozvala na obed. Thomas s Carven sli na obed. Ja s Natasou na prohlidku stare mediny.
Bylo nam jasne, ze pesky se tam nedostanem. Zkusily jsme taxi, ale to byl taky celkem problem. Presto, ze umim francouzsky, tak jsme nebyla schopna taxikari vysvetlit, kam vlastne chceme. Kdyz jsme mu rekli, ze chceme do stare mediny, tak naprosto nechapal. Az treti taxi nas tam odvezlo. Hura.
Stanuly jsme pred branou Bub Buzljuk. Po vystoupeni z taxiku se nam okamzite pokousel vnutit mistni pruvodce. Toho jsme odmitly a sly do mediny. Vlastni medina cita na 900 malych ulicek. Vsude male obchudky a otravni nahaneci. Nonstop se nekdo vnucuje s levny hotele, vyhodnym menu nebo slevami. Celkem dlouho jsme vsemu naporu odolavaly. Nakonec Natasa podlehla jednomu neoficialnimu pruvodci. Ten nam ukazal stary kralovsky palac a mosque. Pak jsme si daly pauzu v jedne male kavarnicce. Celkem prijemne posezeni. Ja si dala ovocny koktejl a dortik. Clovek tomu sladkemu nemuze proste odolat. Vsude same nadherne dortiky. Naprosta parada. A hlavne levne. Natasa se konecne vzchopila a pruvodce poslala k sipku.
Dal jsme pokracovaly samy. Prolezly jsme vsechny mozne ulicky. Trh v medine je rozclenen vzdy podle druhu zbozi. V casti se zeleninou jsem si koupila pul kila hrasku a zacly jsme ho spolecne uzobavat. Moc dobry. Nakonec jsme vysly z mediny a sly si na chvili odpocinout na lavicku. Hrasek celkem rychle zmizel. Skoda.
Po mensim odpocinku jsme se vratily od mediny a napojily se na turisticky okruh. Navstivily jsme dalsi palac s andalouskou zahradu. Moc moc peknej. Pak se na chytl maly kluk a zacal nas provazet. Umel dobre anglicky a znal i mesto, tak jsme si ho nechaly. Ukazal nam vyrobnu kuzi (malem jsem si koupila nadherne kozene sako - nastesti jsem kartu nechala doma). Vyroba kuzi je fakt mazec. Jeste nas protahl nekolika ulickami a pak nas zavedl do lekarny sveho bratra. Byla to typicka berberska lekarna. Za 25 dirhamu nabizel i berberskou masaz. Tomu neslo odolat. Poslali jsme Thomasovi sms, ze se trochu zpozdime a sraz jsme posunuly o hodinu. Ta hodina stacila ale stejne jen na masaz pro Natasu. Nastesti. Z nevinne berberske masaze se totiz vyvinula poradna eroticka masaz. Nakonec jsem byla rada, ze uz cas nezbyl na mne.
Na miste naseho srazu na nas uz cekala Carven s Hassanem. U Hassana jsme meli prespavat. Spolu s nimi jsme jeli do vesnicky Sefrou, asi 30 km od Fesu. Tam cekal i Thomas a Hanah. Nakonec jsme se dohodli, ze vsichni prespime u Hany. Cesta do jejiho domu byla celkem dlouha. Uz jsem byla celkem unavena. U vecere jsem usinala. Meli jsme typicke jidlo. Kure se zeleninou, chlebem, ryzi a zeleninovym salatem. Bylo to bajecne.
Hanah bydli se svoji matkou, bratrem Sinonem, jeho manzelkou a s jeho tremi detmi. Vsichni jsou strasne mili. Byl to bajecny vecer.
sobota 12. dubna 2008
Obdobi destu
Rano jsem se probudila a zjistila, ze lije jako z konve. Pripomina mi to obdobi destu. K snidani byla bageta, takze jsem jasala radosti. Mnam!!!
Navlekla jsem na sebe vsechno nepromokave co jsem mela a cekala na Thomase. Bydli totiz kousek a vzdycky chodime spolu. Dorazil s obrim destnikem, ktery vyfasoval od rodiny a spolu s Hichamem jsme vyrazili. Ulice pripominaly reky. Vsude byla voda... Carven cekala uz na miste. Natasa s Othmanem meli ale pekne zpozdeni, takze Hicham uz celkem zuril. Vyuka byla jako vzdy super!!!
Vzhledem k tomu, ze je patek, tak jsme koncili trochu driv. Vsichni totiz pospichali na modlitbu. K domovu jsme proto vyrazili samy. Doma jsem si sbalila veci na vikend, protoze od Nabila jdeme rano rovnou na vlak. Ve 3 jsme se opet sesli a sli si prohlidnout mistni rimske ruiny Saala. Cesta byla celkem dlouha, ale stalo to za to. Neco tak krasneho jsem uz dlouho nevidela. Vedle rimskych pozustatku byly take muslimske pozustatky ze 14. stoleti a vedle toho tropicka zahrada. Opravdu uzasne.
Po prohlidce jsme se vydali za Nabilem. Nejdriv jsme sli na nakup a pak zacali varit. Vzesel z toho salat s tunakem a michana vajicka :-) Ale byla sranda. Natasa se na noc vydala domu a mi ostatni zustavame u Nabila. Od neho take ted pisu. Zatim se vsichni mejte pekne. Ozvu se, az dorazime domu z Fesu. Maa salama...
Navlekla jsem na sebe vsechno nepromokave co jsem mela a cekala na Thomase. Bydli totiz kousek a vzdycky chodime spolu. Dorazil s obrim destnikem, ktery vyfasoval od rodiny a spolu s Hichamem jsme vyrazili. Ulice pripominaly reky. Vsude byla voda... Carven cekala uz na miste. Natasa s Othmanem meli ale pekne zpozdeni, takze Hicham uz celkem zuril. Vyuka byla jako vzdy super!!!
Vzhledem k tomu, ze je patek, tak jsme koncili trochu driv. Vsichni totiz pospichali na modlitbu. K domovu jsme proto vyrazili samy. Doma jsem si sbalila veci na vikend, protoze od Nabila jdeme rano rovnou na vlak. Ve 3 jsme se opet sesli a sli si prohlidnout mistni rimske ruiny Saala. Cesta byla celkem dlouha, ale stalo to za to. Neco tak krasneho jsem uz dlouho nevidela. Vedle rimskych pozustatku byly take muslimske pozustatky ze 14. stoleti a vedle toho tropicka zahrada. Opravdu uzasne.
Po prohlidce jsme se vydali za Nabilem. Nejdriv jsme sli na nakup a pak zacali varit. Vzesel z toho salat s tunakem a michana vajicka :-) Ale byla sranda. Natasa se na noc vydala domu a mi ostatni zustavame u Nabila. Od neho take ted pisu. Zatim se vsichni mejte pekne. Ozvu se, az dorazime domu z Fesu. Maa salama...
pátek 11. dubna 2008
The best day
Ctvrtek byl vazne super den. Rano byla ve skole jako vzdy sranda. Je strasne zabavny poslouchat ostatni, jak ctou. Kdyz jsem zacinala s arabstinou, nebyla jsem sice o nic lepsi, ale stejne... Fotky ze skoly dodam pozdeji. Jinak pro vasi predstavu: Ucime se v jedne mistnosti pobliz nasich hostitelskych rodin. Je to super mala utulna mistnost pro 6 lidi. Vyzdobena je typickymi arabskymi predmety.
Behem vyucovani mame jednu malou prestavku. Behem ni Othmane pripravi caj a potom si povidame. Vymenujeme si zkusenosti z nasich rodin a tak. Nebo planujeme co o vikendu. Dneska jsme se domlouvali na tento vikend na Fes. Oficialne je hlavni mesto Rabat, ekonomicky Casablanca, ale kulturne Fes. Tak jsem na to zvedava.
Obed byl dneska super. Bylo to ze zeleniny, byl k tomu chleba a brambory. Aspon jednou jsem se najedla :-) Potom jsme vyrazili za Thomasovym kamaradem Nabilem do Agdalu. To je asi tak 45 minut pesky od nasich rodin. S Nabilem je vazne sranda. Pokecali jsme o vsem. Nejvetsi sranda byla, kdyz jsme mu s Carven vysvetlovali, jak vypada vrubkovany kondom od Durexu. Super zabavicka. Nakonec nam pujcil svuj obycejny a na tom jsme mu tu ukazali ;-) Nakonec nas pozval na druhy den na veceri. Jeho rodice totiz odjizdeji a on ma dum sam pro sebe.
Busem jsme vyrazili smerem k rodinam. Jeste jsme se stavili cestou na jidlo. Vsechno je tu levny. Mistni speciality se pohybuji okolo 3 dirhamu (1 dirham = 2,5 Kc). Super cena. Doma me cekalo super prekvapeni. Jako kazdy vecer jsem si pred veceri zalezla k sobe do pokoje a delala domaci ukoly. Pak nekdo zaklepal a ja si myslela, ze me Hicham vola na veceri. Cekalo me vsak ohromne prekvapeni. Ve dverich stal Ahmed (bratr Hichama) s nadhernou kytici. Pracuje totiz na kvetinovem trhu, tak mi ji sam udelal. Nikdy jsem nedostala nic tak hezkeho. Byla jsem naprosto ohromena. Mam fotku, takze jakmile budu mit moznost, tak ji nahraju. Opravdu super den.
Vecere byla taky dobra, takze nadhera. Potom jsem spolecne s rodinou udelala jeste domaci ukoly. Celkem se pri tom pobavili a ja taky.
Behem vyucovani mame jednu malou prestavku. Behem ni Othmane pripravi caj a potom si povidame. Vymenujeme si zkusenosti z nasich rodin a tak. Nebo planujeme co o vikendu. Dneska jsme se domlouvali na tento vikend na Fes. Oficialne je hlavni mesto Rabat, ekonomicky Casablanca, ale kulturne Fes. Tak jsem na to zvedava.
Obed byl dneska super. Bylo to ze zeleniny, byl k tomu chleba a brambory. Aspon jednou jsem se najedla :-) Potom jsme vyrazili za Thomasovym kamaradem Nabilem do Agdalu. To je asi tak 45 minut pesky od nasich rodin. S Nabilem je vazne sranda. Pokecali jsme o vsem. Nejvetsi sranda byla, kdyz jsme mu s Carven vysvetlovali, jak vypada vrubkovany kondom od Durexu. Super zabavicka. Nakonec nam pujcil svuj obycejny a na tom jsme mu tu ukazali ;-) Nakonec nas pozval na druhy den na veceri. Jeho rodice totiz odjizdeji a on ma dum sam pro sebe.
Busem jsme vyrazili smerem k rodinam. Jeste jsme se stavili cestou na jidlo. Vsechno je tu levny. Mistni speciality se pohybuji okolo 3 dirhamu (1 dirham = 2,5 Kc). Super cena. Doma me cekalo super prekvapeni. Jako kazdy vecer jsem si pred veceri zalezla k sobe do pokoje a delala domaci ukoly. Pak nekdo zaklepal a ja si myslela, ze me Hicham vola na veceri. Cekalo me vsak ohromne prekvapeni. Ve dverich stal Ahmed (bratr Hichama) s nadhernou kytici. Pracuje totiz na kvetinovem trhu, tak mi ji sam udelal. Nikdy jsem nedostala nic tak hezkeho. Byla jsem naprosto ohromena. Mam fotku, takze jakmile budu mit moznost, tak ji nahraju. Opravdu super den.
Vecere byla taky dobra, takze nadhera. Potom jsem spolecne s rodinou udelala jeste domaci ukoly. Celkem se pri tom pobavili a ja taky.
čtvrtek 10. dubna 2008
Uz zacala vyuka
K snidani zase ty hnusny placky. Uz jich mam plny zuby!!! V devet jsme vyzvedli s Hichamem Thomase (bydli 3 minuty od nas) a vydali se do skoly. Cestou jsme nabrali jeste Carmen a Natasu. Ve skole jsme dostala sesit, penal s tuzkama, desky a neco jako pracovni sesit na procviceni abecedy. Ostatni neumeli arabsky vubec nic, tak jsme zacali abecedou. O prestavce nam Othmane pripravil tradicni caj (uz ho taky zacinam mit plny zuby - pije se ke kazdemu jidlu a je desne sladkej). Vyuka byla ale dobra. Byla sranda a to je hlavni. Othmane je super!!!
Potom jsme se rozprchli na obed. Tentokrat jsem mela neco jako zeleninovou omeletu, brambory a ty placky. Bylo to moc dobry. Aspon jsem se zas jednu poradne najedla...
Odpoledne nas vzal Hicham na prohlidku kralovskeho palace. Bylo to pekne daleko, ale hezka podivana. Potom jsme sli do stare mediny a ja si konecne koupila marockou simku. Hura. Take jsme zacali planovat co o vikendu. Nakonec jsme se rozhodli navstivit Fes. Jsme na nas vylet celkem zvedavy.
Po ceste domu jsme potkali jeste neco jako park pro deti, kde byl autodrom. I kdyz se to Hichamovi moc nelibilo, tak jsme se sli svezt. Nakonec sel taky ;-)
Veceri jsem tentokrat radsi vynechala. Uz ty placky nechci ani videt... Bleee
Potom jsme se rozprchli na obed. Tentokrat jsem mela neco jako zeleninovou omeletu, brambory a ty placky. Bylo to moc dobry. Aspon jsem se zas jednu poradne najedla...
Odpoledne nas vzal Hicham na prohlidku kralovskeho palace. Bylo to pekne daleko, ale hezka podivana. Potom jsme sli do stare mediny a ja si konecne koupila marockou simku. Hura. Take jsme zacali planovat co o vikendu. Nakonec jsme se rozhodli navstivit Fes. Jsme na nas vylet celkem zvedavy.
Po ceste domu jsme potkali jeste neco jako park pro deti, kde byl autodrom. I kdyz se to Hichamovi moc nelibilo, tak jsme se sli svezt. Nakonec sel taky ;-)
Veceri jsem tentokrat radsi vynechala. Uz ty placky nechci ani videt... Bleee
Prohlidka Mediny
V utery jsme meli jeste volno. Vyuka zacinala az od stredy. To bylo moje velke stesti, protoze me v utery dohnala reakce na ockovani po zlute zimnici. Je to fakt mazec. Bylo me pekne blbe. Cele dopoledne jsem proto prospala. K obedu me cekala cocka (nebo neco tomu podobne). Po obede se vyrazilo do mesta. Pruvodce nam tentokrat delal Hicham. Sli jsme na mistni trziste. Obrovska splet ulicek a desitky obchodniku. Moc jsem si to neuzila, bo mi bylo stale desne zle.
Nakonec jsme si sli sednout do male kavarnicky s vyhledem na more. Dala jsem si kolu a konecne se trochu vzpamatovala. Hicham nam pak ukazal tradicni dilnu na vyrobu rucnich kobercu. Tem co tam pracuji vazne nezavidim.
Den se opet chylil ke konci, tak jsme se vydali domu. Vecere byla opet stejna. Pomalu mi ty placky zacinaji lezt krkem. Trikrat denne je moc. A navic k snidani a k veceri na stejny zpusob.
Nakonec jsme si sli sednout do male kavarnicky s vyhledem na more. Dala jsem si kolu a konecne se trochu vzpamatovala. Hicham nam pak ukazal tradicni dilnu na vyrobu rucnich kobercu. Tem co tam pracuji vazne nezavidim.
Den se opet chylil ke konci, tak jsme se vydali domu. Vecere byla opet stejna. Pomalu mi ty placky zacinaji lezt krkem. Trikrat denne je moc. A navic k snidani a k veceri na stejny zpusob.
Prvni den v Rabatu
Pote co me Rachad a Othmane vyzvedli na nadrazi, vydali jsme se do me hostitelske rodiny. Bydli v malem baracku na okraji Rabatu. Muj hostitelsky bratr se jmenuje Hicham. V dome bydli se svym bratrem Ahmedem, mamou a se sestrou. Jinak ma jeste dve sestry a jednoho bratra. Me ubytovali v malem pokojiku podobnem mniske cele. Ale uz jsem si zvykla.
Cele dopoledne jsem prospala. Byla jsem dost unavena. K obedu me cekala mistni specialita -tajine. Neco jako masove koule se zeleninou. Po obede jsme se vydali na schuzku s ostatnimi. Dalsimi ucastniky kurzu jsou Natasa (ta bydli u Othmane - nas ucitel) a Carmen (bydli u Abdula). Rachad nas vzal na prohlidku stare mediny. Pocasi vsak bylo desne, tak nastal cas nahradniho planu. Sli jsme do kancelare CSM (to je ta organize, ktera to zarizuje), dali si caj, sisu a seznamovali se s ostatnimi. Kolem pate dorazil posledni ucastnik kurzu - Thomas.
K veceru jsme se vydali do svych rodin a prohlidku mesta odlozili na dalsi den. K veceri me cekali jejich typicke placky a marmelada. Nebylo to spatne. Takze zatim celkem pohoda...
Cele dopoledne jsem prospala. Byla jsem dost unavena. K obedu me cekala mistni specialita -tajine. Neco jako masove koule se zeleninou. Po obede jsme se vydali na schuzku s ostatnimi. Dalsimi ucastniky kurzu jsou Natasa (ta bydli u Othmane - nas ucitel) a Carmen (bydli u Abdula). Rachad nas vzal na prohlidku stare mediny. Pocasi vsak bylo desne, tak nastal cas nahradniho planu. Sli jsme do kancelare CSM (to je ta organize, ktera to zarizuje), dali si caj, sisu a seznamovali se s ostatnimi. Kolem pate dorazil posledni ucastnik kurzu - Thomas.
K veceru jsme se vydali do svych rodin a prohlidku mesta odlozili na dalsi den. K veceri me cekali jejich typicke placky a marmelada. Nebylo to spatne. Takze zatim celkem pohoda...
Fotky
Tohle je Hicham. Muj host bratr.
Tady jsme ve stare medine na hradbach nad morem. Natasa, ja, Thomas a Hicham.
Mosque u kralovskeho palace.
Nakonec kralovsky palac :-)středa 9. dubna 2008
Seznameni s Marokem
Rano uz bylo vse v pohode. Hicham si me vyzvedl v hotelu a vyrazili jsme k nemu domu. Dum byl opravdu moc hezky. Nadherne zdobene interiery. Typicky arabsky. Nejdrive me seznamil se svoji rodinou. Ta byla vazne obrovska. Na uvitanou jsem dostala jejich typicky matovy caj. Hodne sladky, ale jinak moc dobry.
Potom me vzal Hicham na mensi prochazku po meste. Byla jsem dost prekvapena. Vsude sama spina a bordel. Nakonec jsem se dozvedela, ze mistni uklizeci stavkuji... Ale jinak celkem pekne mesto. Sice tam neni nic historickeho k videni, ale je tam mozne poznat typicky zivot. Velmi pozitivni byla i teplota. Bylo tam krasne teplo. Vazne parada. Potom jsem potrebovala jeste smenarnu, abych mela alespon par dinaru. Cekalo me super prekvapeni. Dolary, ktere jsem mela bylo strasne tezke vymenit. Vzaly je az ve treti smenarne. Pak jsme vyrazili na obhlidku trziste. To byla husta podivana. Vsude veci Hugo Boss, Armani, Puma, Nike, Adidas atd. Jeste jsem potrebovala jizdenku do Rabatu. Ta se sehnala nastesti bez problemu. A vyrazili jsme opet domu.
Tam jsem se zacala seznamovat s mistni kulturou. Vyfasovala jsme mistni obleceni a zacali jsme komunikovat. Byla to celkem sranda. Anglicky umel jenom Hicham. Nekolik ostatnich clenu umelo nastesti francouzsky, takze jsme se celkem domluvili. Zkusila jsem si par mistnich veci. Treba vyrobu domaciho pomerancoveho dzusu. To bylo super. Pak nasledoval obed. Jako predkrm byl salat (ruzne ovoce a zelenina). Nasledovalo neco podobneho fazolim a masu. Bylo to dobre. Jako dezert samozrejme ovoce. Behem obeda jsem se naucila jist obstojne rukama, takze jsem pak v rodine v Rabatu uz nevypadala jak uplny pitomec.
Po obede mi Hicham ukazal cely dum. Pak musel na modlitbu. Mezitim jsem objevila kouzlo arabske televize. Nejvice se mi libil program o islamu a mistni telenovela :-) Den bohuzel utikal celekem rychle. Pred odjezdem jsme se vydali jeste na mensi prochazku a ja zacala trenovat svoji arabstinu. Celkem to i slo.
Pred odjezdem jsem dostala jeste spoustu darku na rozloucenou. Loucili se se slovy: Hlavne se na nas prijed brzo podivat. Byl to opravdu super den. Pak uz jsem s Hichamem vyrazila na bus.
Bus byl celkem pohodlny. Linku, kterou jsem jela, provozuje eurolines. Cesta trvala skoro celou noc. Do Rabatu jsem dorazila v 5 rano. 3 hodky jsem si pockala na Rachada s Otmanem. Pak uz to bylo vsechno good.
Potom me vzal Hicham na mensi prochazku po meste. Byla jsem dost prekvapena. Vsude sama spina a bordel. Nakonec jsem se dozvedela, ze mistni uklizeci stavkuji... Ale jinak celkem pekne mesto. Sice tam neni nic historickeho k videni, ale je tam mozne poznat typicky zivot. Velmi pozitivni byla i teplota. Bylo tam krasne teplo. Vazne parada. Potom jsem potrebovala jeste smenarnu, abych mela alespon par dinaru. Cekalo me super prekvapeni. Dolary, ktere jsem mela bylo strasne tezke vymenit. Vzaly je az ve treti smenarne. Pak jsme vyrazili na obhlidku trziste. To byla husta podivana. Vsude veci Hugo Boss, Armani, Puma, Nike, Adidas atd. Jeste jsem potrebovala jizdenku do Rabatu. Ta se sehnala nastesti bez problemu. A vyrazili jsme opet domu.
Tam jsem se zacala seznamovat s mistni kulturou. Vyfasovala jsme mistni obleceni a zacali jsme komunikovat. Byla to celkem sranda. Anglicky umel jenom Hicham. Nekolik ostatnich clenu umelo nastesti francouzsky, takze jsme se celkem domluvili. Zkusila jsem si par mistnich veci. Treba vyrobu domaciho pomerancoveho dzusu. To bylo super. Pak nasledoval obed. Jako predkrm byl salat (ruzne ovoce a zelenina). Nasledovalo neco podobneho fazolim a masu. Bylo to dobre. Jako dezert samozrejme ovoce. Behem obeda jsem se naucila jist obstojne rukama, takze jsem pak v rodine v Rabatu uz nevypadala jak uplny pitomec.
Po obede mi Hicham ukazal cely dum. Pak musel na modlitbu. Mezitim jsem objevila kouzlo arabske televize. Nejvice se mi libil program o islamu a mistni telenovela :-) Den bohuzel utikal celekem rychle. Pred odjezdem jsme se vydali jeste na mensi prochazku a ja zacala trenovat svoji arabstinu. Celkem to i slo.
Pred odjezdem jsem dostala jeste spoustu darku na rozloucenou. Loucili se se slovy: Hlavne se na nas prijed brzo podivat. Byl to opravdu super den. Pak uz jsem s Hichamem vyrazila na bus.
Bus byl celkem pohodlny. Linku, kterou jsem jela, provozuje eurolines. Cesta trvala skoro celou noc. Do Rabatu jsem dorazila v 5 rano. 3 hodky jsem si pockala na Rachada s Otmanem. Pak uz to bylo vsechno good.
úterý 8. dubna 2008
Cesta do Nadoru
Dokud jsem byla v autobuse; vsechno bylo good. Dokonce jsem si nasla i tri nove mezinarodni kamarady - z Filipin, Urugaye a z Belgie. Do Frankfurtu jsme dojeli v 5 rano. Naprosto nelidska hodina. Tak jsem se rozhodla jet rovnou na letiste.
Horsi bylo koupit si jizdenku. Vsechny automaty byly v nemcine. No a s moji nemcinou... Ale to se taky zvladlo. Pak me cekalo jen to neuprosne cekani. Vyzkousela jsem si spani na lavicce s krosnou a batohem na tisic zpusobu.
Check-in otevreli az kolem 8 hodiny vecer. To jsem si poprve uvedomila, kam to vlastne letim, protoze jsem videla, ze jsem jedina Evropanka... Dostal me take pristup mistnich check-inaru. Spech a letovy rad jim nic nerika. Letadlo melo samozrejme pekne zpozdeni.
Jak se normalne nebojim letat, tentokrat jsem se bala, pote co jsem to letadlo videla. Byla to hromadu srotu, co pri startu vydavala desive zvuky. Usmiril si me az mistni catering. Ten byl celkem slusny. Nakonec jsem nastesti doleteli.
Velkou carou pres rozpocet bylo, ze na me mel cekat kamarad, ale ten byl na navsteve u druhe casti rodiny ve Fesu. Smenarna mela samozrejme zavreno, takze jsem nemela ani na taxi. Rozhodla jsem si jit proto pesky. Po 2 kilometrech mi nastesti zastavilo auto, kde na miste spolujezdce sedela zena z letadla. Nevahala jsem a nastoupila. Nakonec jsme se domluvili, ze me odvezou do hotelu. Cestou jsem zjistila, ze Nador je od letiste asi tak 25 km.
Skoncila jsem ve 3* hotelu za 20 € na noc. V Maroku vsak hvezdicky nic neznamenaji. Muj 3* nemel ani teplou vodu. Ale ja byla rada, ze mam postel. Tak skoncila ta dlouha cesta do Afriky. V teple hotelove postele :-)
Horsi bylo koupit si jizdenku. Vsechny automaty byly v nemcine. No a s moji nemcinou... Ale to se taky zvladlo. Pak me cekalo jen to neuprosne cekani. Vyzkousela jsem si spani na lavicce s krosnou a batohem na tisic zpusobu.
Check-in otevreli az kolem 8 hodiny vecer. To jsem si poprve uvedomila, kam to vlastne letim, protoze jsem videla, ze jsem jedina Evropanka... Dostal me take pristup mistnich check-inaru. Spech a letovy rad jim nic nerika. Letadlo melo samozrejme pekne zpozdeni.
Jak se normalne nebojim letat, tentokrat jsem se bala, pote co jsem to letadlo videla. Byla to hromadu srotu, co pri startu vydavala desive zvuky. Usmiril si me az mistni catering. Ten byl celkem slusny. Nakonec jsem nastesti doleteli.
Velkou carou pres rozpocet bylo, ze na me mel cekat kamarad, ale ten byl na navsteve u druhe casti rodiny ve Fesu. Smenarna mela samozrejme zavreno, takze jsem nemela ani na taxi. Rozhodla jsem si jit proto pesky. Po 2 kilometrech mi nastesti zastavilo auto, kde na miste spolujezdce sedela zena z letadla. Nevahala jsem a nastoupila. Nakonec jsme se domluvili, ze me odvezou do hotelu. Cestou jsem zjistila, ze Nador je od letiste asi tak 25 km.
Skoncila jsem ve 3* hotelu za 20 € na noc. V Maroku vsak hvezdicky nic neznamenaji. Muj 3* nemel ani teplou vodu. Ale ja byla rada, ze mam postel. Tak skoncila ta dlouha cesta do Afriky. V teple hotelove postele :-)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)