Rano jsme se probudily s Carven v pul jedenacte. Rovnou jsme sly na snidani. Pak se vratily, abychom si sbalily veci. Nejdriv za nami prisel Izzat a pak i ostatni. Kluci jeste nesnidali, tak jsme sli s nimi. Izzat me s Carven pozval na caj. Natasa se rozhodla jeste den zustat. Sli jsme spolecne s klukama k taxikum. Prvni nas opustil Izzat, ten pokracoval do Tangeru. Kluci sli na dalsi stanoviste do Ouazzane. Natasa se vratila zpatky a my si udelaly jeste maly vylet.
Bylo krasne, tak jsme si sedly na louku a trochu odpocivaly. Kolem druhe jsme zacaly stopovat. Nic moc nejezdilo, protoze byla doba obeda, ale nakonec se povedlo. Stoply jsme mlady manzelsky par, ktery jel do Ouazzane. Byli moc mily. Jenom styl rizeni byl dost husty. Zadne silnicni predpisy neexistovaly a ze jsme jeli obcas v protismeru, to taky nevadilo. Prumerna rychlost byla kolem 110 km/h, coz by ani tak nevadilo, kdyby vetsina silnice nebyly nejruznejsi serpentiny. Myslela jsem, ze se vazne pobleju. Pak jsme pichli, takze nastalo slozite vymenovani gumy. V aute samozrejme nebylo kompletni vybaveni a hever taky nic moc. Stopli jsme taxik a vsech 7 chlapu se do toho pustilo. Uz to celkem slo.
Zbytek cesty uz byl celkem klidny. Dokonce nam chteli zaplatit autobus zpet. To jsme odmitly a nechaly se hodit na silnici smer Rabat. To byla asi osudova chyba...
Cestou do Rabatu jsme chtely navstivit rimske ruiny. Melo to byt jen 33 km. Stop sel celkem dobre. Stoply jsme mini dodavku, ktera zajistovala mistni dopravu. Cestovaly jsme spolu s 8 chlapama. Ridic vsak neumel dobre francouzsky a spatne pochopil, kam chceme. Misto navstevy ruin jsme mely okruzni jizdu po venkove. Byl to mazec. Mistni vesnice jsou totiz propojene pouze kamenitou polni cestou. Maximalni mozna rychlost na teto ceste je 20 km/h. A drnca to jak prase. Nakonec jsme skoncily v male vesnicce uprostred hor. Naprosto jsme netusily, kde jsme. Super pocit byt ztracen nekde v horach. Mistni nam nabidli ubytovani, ale Carven chtela zpatky.
Ridic nastesti souhlasil, ze nas hodi zpatky do Ouazzane. Cesta byla desna a dlouha. Samozrejme jsme dojeli az za naproste tmy. Okamzite jsme zacaly stopovat. Nejdrive jsme stoply mistni, kteri nam nabidli opet ubytovani. Ale my jsme potrebovaly zpet do Rabatu. Tak jsme pokracovaly. Za nedlouho nam zastavili 2 chlapy s tim, ze jedou do Rabatu. Byli ale naprosto stati. Pivo a hash. Po chvili s nami zahnuli na vedlejsi silnici a zacali to zkouset. Nastesti se nam podarilo utect.
Pripojil se k nam jeden mistni mladik. Nastesti byl v pohode. A prisel jeho dalsi kamarad, az se to nakonec nakupilo, ze jsme mely 6 mistnich bodyguardu :-) Z duvodu bezpecnosti nam doporucili stopovat pobliz policejni hlidky. Tech je tu vsude na silnicich plno, protoze v zime uteklo z vezeni 6 velmi nebezpecnych teroristu. To vsak ale take nebyl dobry napad. Netrvalo dlouho a policajti si pro nas prijeli. Cekala nas pasova kontrola. Ja jsem pas nastesti mela, ale Carven ne. Odstavili si nas stranou a pak si pro nas prijelo obrnene auto. Odvezli nas na mistni policejni stanici. Docasne jsme byly zadrzeny a cekala nas kontrola viz. Mistni velitel vsak neumel anglicky. Takze jsem se mu vsechno snazila vysvetlit spanelsko-francouzsko-arabsky. Nakonec se podarilo. Stravily jsme cast noci na stanici a pak nas deportovali do hotelu. Pro mistni strazniky jsme byly super atrakce. Jeden me dokonce pozadal o cislo a ted mi pise, jak mu chybime :-))
Musim rict, ze tohle byl muj nejhustsi den v zivote. Tolik dobrodruzstvi najednou se hned tak nezazije... Hotel byl nastesti sluny a levny. Prvni bus do Rabatu nam jede v 6:00, tak stihneme i cast vyucovani.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
koukám IVčo že zažíváš celkem zajímavý věci, neřikej že tolik jointů a nic to s tebou nedělá to není normální. Hele a nebála ses když sji byla na tý policii. mě by asi praštilo z toho. Tak držím palce ať máš další pěkný zážitky.
no já se jen nestačím divit:-)
Okomentovat