Cesta do Nadoru

Dokud jsem byla v autobuse; vsechno bylo good. Dokonce jsem si nasla i tri nove mezinarodni kamarady - z Filipin, Urugaye a z Belgie. Do Frankfurtu jsme dojeli v 5 rano. Naprosto nelidska hodina. Tak jsem se rozhodla jet rovnou na letiste.

Horsi bylo koupit si jizdenku. Vsechny automaty byly v nemcine. No a s moji nemcinou... Ale to se taky zvladlo. Pak me cekalo jen to neuprosne cekani. Vyzkousela jsem si spani na lavicce s krosnou a batohem na tisic zpusobu.

Check-in otevreli az kolem 8 hodiny vecer. To jsem si poprve uvedomila, kam to vlastne letim, protoze jsem videla, ze jsem jedina Evropanka... Dostal me take pristup mistnich check-inaru. Spech a letovy rad jim nic nerika. Letadlo melo samozrejme pekne zpozdeni.

Jak se normalne nebojim letat, tentokrat jsem se bala, pote co jsem to letadlo videla. Byla to hromadu srotu, co pri startu vydavala desive zvuky. Usmiril si me az mistni catering. Ten byl celkem slusny. Nakonec jsem nastesti doleteli.

Velkou carou pres rozpocet bylo, ze na me mel cekat kamarad, ale ten byl na navsteve u druhe casti rodiny ve Fesu. Smenarna mela samozrejme zavreno, takze jsem nemela ani na taxi. Rozhodla jsem si jit proto pesky. Po 2 kilometrech mi nastesti zastavilo auto, kde na miste spolujezdce sedela zena z letadla. Nevahala jsem a nastoupila. Nakonec jsme se domluvili, ze me odvezou do hotelu. Cestou jsem zjistila, ze Nador je od letiste asi tak 25 km.

Skoncila jsem ve 3* hotelu za 20 € na noc. V Maroku vsak hvezdicky nic neznamenaji. Muj 3* nemel ani teplou vodu. Ale ja byla rada, ze mam postel. Tak skoncila ta dlouha cesta do Afriky. V teple hotelove postele :-)